Exekutor

Z Iurium Wiki
Verze z 17. 10. 2019, 17:29, kterou vytvořil T (diskuse | příspěvky) (odtučnění nadpisů, typografické úpravy, hiearchie nadpisů)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Úvod

V tomto článku budeme věnovat pozornost vymezení aspektů, které se k soudnímu exekutorovi (dále jen „exekutor“) samotnému a k exekutorskému úřadu vztahují. Na závěr tohoto článku poukážeme také na povinnost exekutora uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu a následně v souvislosti s tímto pojištěním vymezíme také kárnou odpovědnost exekutora.

Osoba exekutora

Soudní exekutor je subjekt, který činí úkony pouze v rámci exekučního řízení podle zák. č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „EŘ“), a jehož výběr je plně na volbě oprávněného. Exekutorem se může stát pouze fyzická osoba, která splní veškeré předpoklady podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. a) - e) EŘ Aby se daná osoba mohla stát exekutorem, je třeba splnit nejen předpoklady zmíněné v daném ustanovení, ale také musí být úspěšný ve výběrovém řízení a musí složit slib. Po složení slibu do rukou ministra spravedlnosti (přičemž jeho text je vymezen v ustanovení § 12 EŘ) je pak tato osoba jmenována ministrem spravedlnosti do exekutorského úřadu.

Co se týče exekutorského úřadu, exekutor má exekutorský úřad v obci, ve které je sídlo okresního soudu, do jehož obvodu byl exekutor jmenován. Exekutor má ale možnost zvolit si sídlo jiné – to ale pouze tehdy, dá-li mu k tomu souhlas Exekutorská komora. Následně si potom exekutor sám zvolí konkrétní umístění kanceláře v obci a sám odpovídá za vybavení kanceláře mobiliářem a pracovními pomůckami.

Nyní k samotnému řízení podle EŘ. Co se týče samotného exekučního řízení podle EŘ, musí být k výkonu takové činnosti exekutor soudem pověřen. Jakmile exekutorovi dojde exekuční návrh, má tento povinnost požádat soud nejpozději do 15 dnů ode dne doručení tohoto návrhu, o pověření a nařízení exekuce, a to podle ustanovení § 43a odst. 1 EŘ. Soud následně vydá pověření do 15 dnů, byly-li splněny všechny zákonem stanovené předpoklady (§ 43a odst. 3 EŘ). Pověření však není soudním rozhodnutím a účastníkům řízení se nedoručuje (§ 43a odst. 5 EŘ). Nejsou-li podmínky splněny, pak dá soud exekutorovi pokyn k tomu, aby předmětný návrh odmítl nebo zamítl, nebo aby dané řízení zastavil. Tímto pokynem je exekutor vázán (§ 43a odst. 6 EŘ).

Kromě toho, že může exekutor vykonávat činnost v rámci svého exekutorského úřadu, a to jako ten, kdo vede exekuční řízení, respektive v něm činí odpovídající úkony, je zde také možnost, že bude soudem pověřen k výkonu pravomocí soudu ve vykonávacím řízení. V takovém případě bude exekutor v postavení soudního vykonavatele – tedy v postavení zaměstnance soudu.

Kromě zmíněného může soudní exekutor také sepisovat exekutorské zápisy, provádět dražby a poskytuje často právní pomoc v souvislosti s exekuční činností a podobně. Bere také do úschovy peníze, listiny či jiné věci movité.

Náklady exekutora

Mezi náklady exekutora v souvislosti s exekuční a další činností řadíme odměnu náhrady exekutora a daň z přidané hodnoty - to jen v případě, je-li exekutor plátcem DPH (§ 90 odst. 1 EŘ). Exekutor má právo požadovat po oprávněném také přiměřenou zálohu na náklady exekuce, přičemž se spotřebovaná část zálohy nevrací a je nákladem oprávněného. Toto právo má exekutor dáno ovšem pouze tehdy, nejedná-li se o exekuci k vymožení výživného nezletilého dítěte (§ 90 odst. 3 EŘ).

Exekutorovi tedy náleží za jeho činnost odměna, náhrada hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při vedení exekuce a náhrada za doručení písemností (popř. zmíněná daň z přidané hodnoty). Tyto jednotlivé podsložky nákladů si nyní rozebereme.

Odměna exekutora

Exekutor vykonává exekuční činnost a další činnost za odměnu, jejíž výše a způsob jejího určení se řídí exekučním tarifem podle ustanovení § 1 odst. 1 vyhlášky č. 330/2001 Sb., vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem – exekuční tarif (dále jen „ET“). Odměna exekutora může být stanovena na základě smluvní dohody mezi oprávněným a exekutorem – v takovém případě se jedná o tzv. smluvní odměnu. Smluvní odměnu však mezi náklad exekuce zákon neřadí (§ 90 odst. 1 EŘ). Mimosmluvní odměna potom náleží exekutorovi za výkon další činnosti podle § 74 odst. 1 písm. a) a § 76a EŘ (§ 91, § 91a odst. 1 EŘ).

V odměně exekutora je zahrnuta také náhrada za běžné administrativní aj. práce v souvislosti s exekuční činností a další činností exekutora (§ 1 odst. 3 ET).

Náhrada hotových výdajů

Podle § 13 ET je vyplácena v paušální výši a zahrnuje zejména úhradu výdajů exekutora, které byly vynaloženy na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné a také úhrady osobám provádějícím přepravu zásilek, dále telekomunikační poplatky, odborná vyjádření, překlady, fotokopie, opisy apod.

Dojde-li k situaci, že výdaje přesáhnou stanovenou paušální částku, může exekutor chtít náhradu hotových výdajů v plné výši, pokud své výdaje prokáže. Tato náhrada hotových výdajů má exekutorovi nahradit účelně vynaložené náklady, které mu v průběhu provádění vznikly.[1]

Z toho vyplývá, že zvolí-li exekutor například hotel, ve kterém se účtují 4 000 Kč za noc, nebude mu takový výdaj nahrazen, jelikož se nebude jednat o účelně vynaložený náklad (jistě lze v takovém případě sehnat také jinou formu ubytování, a to za méně peněz – je-li v daném případě nocleh nezbytný). Hotovými výdaji jsou potom také jen výdaje vynaložené v souvislosti s konkrétní exekucí či úkonem a nikoli ty výdaje, které by exekutorovi vznikly i bez toho, aniž by byl k této exekuční činnosti pověřen (tj. nezahrnuje se zde například mzda zaměstnance, nebo nájemné prostor, které užívá pro výkon své činnosti apod.)

Náhrada za ztrátu času při vedení exekuce

Jedná se o náhradu exekutorovi za promeškaný čas, který exekutor strávil cestou do místa a také z místa výkonu exekuční činnosti, a to tehdy, je-li tato exekuční činnost prováděna mimo obec, ve které má exekutor sídlo svého exekutorského úřadu (§ 14 EŘ).

Náhrada za doručení písemností

Tato náhrada je upravena v ustanovení § 15 odst. 1 ET, kde je řečeno, že náhrada za doručení písemností přísluší exekutorovi, doručuje-li sám osobně písemnost v exekučním řízení, a to ve stanovené výši 50 Kč podle ustanovení § 15 odst. 2 ET. Toto ustanovení také pamatuje na možnost, že nebude-li možné adresátu předmětnou písemnost doručit, budou exekutorovi nahrazeny hotové náklady účelně vynaložené na doručení písemnosti.

Pojištění odpovědnosti za škodu a kárná odpovědnost exekutora

Exekutor však může svou činnost vykonávat až poté, kdy uzavře také smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti.[2]

Pokud tento exekutor má také zaměstnance, které zaměstnává, pak je nezbytné uzavření i smlouvy o pojištění o odpovědnosti za újmu způsobenou jeho zaměstnanci v souvislosti s činností podle EŘ.

Zákon ale exekutorovi výslovně nestanoví povinnost, aby se taková smlouva vztahovala i na výkon jiné, než exekuční činnosti – například na činnosti exekutora uvedené v hlavě V a VIII EŘ. Přesto, že se nejedná o zákonnou povinnost, exekutoři tak velmi často činí. Ujednání v pojistné smlouvě ale naopak musí zahrnovat veškerou činnost, kterou zaměstnanci vykonávají na základě exekučního úřadu.[3] Exekutor má svobodnou volbu v tom, kolik zaměstnanců má a v jakých typech profese je zaměstná.[4] Exekutor nese kárnou a v určitých krajních případech také trestní odpovědnost za své zaměstnance. Krom toho odpovídá také za případnou škodu, které se jeho zaměstnanci dopustí při exekutorské činnosti.[5]

Kárným proviněním může být porušení právních nebo stavovských povinností exekutora, narušení důstojnosti exekutorského povolání, ohrožení důvěry v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti. V případě, kdy by došlo potom k uznání viny a byla by vyvozena kárná odpovědnost, lze uložit kárné opatření v podobně písemného napomenutí, veřejného napomenutí, peněžité pokuty nebo i dokonce v podobě odvolání z exekutorského úřadu.

Zdroje

Seznam zdrojů

  • Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „EŘ“)
  • Vyhláška č. 330/2001 Sb., vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem
  • KASÍKOVÁ, Martina, JIRMANOVÁ, Miroslava, HUBÁČEK, Jaroslav, PLÁŠIL, Vladimír, ŠIMKA, Karel, KUČERA, Zdeněk, NEKOLA, Václav. Exekuční řád. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017.

Reference

  1. KASÍKOVÁ, Martina. § 90. In: KASÍKOVÁ, Martina, JIRMANOVÁ, Miroslava, HUBÁČEK, Jaroslav, PLÁŠIL, Vladimír, ŠIMKA, Karel, KUČERA, Zdeněk, NEKOLA, Václav. Exekuční řád. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 621.
  2. KASÍKOVÁ, Martina. § 9. In: KASÍKOVÁ, Martina, JIRMANOVÁ, Miroslava, HUBÁČEK, Jaroslav, PLÁŠIL, Vladimír, ŠIMKA, Karel, KUČERA, Zdeněk, NEKOLA, Václav. Exekuční řád. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 59.
  3. KASÍKOVÁ, Martina. § 11. In: KASÍKOVÁ, Martina, JIRMANOVÁ, Miroslava, HUBÁČEK, Jaroslav, PLÁŠIL, Vladimír, ŠIMKA, Karel, KUČERA, Zdeněk, NEKOLA, Václav. Exekuční řád. 4. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 67.
  4. KASÍKOVÁ, Martina. § 13. In: KASÍKOVÁ, Martina, JIRMANOVÁ, Miroslava, HUBÁČEK, Jaroslav, PLÁŠIL, Vladimír, ŠIMKA, Karel, KUČERA, Zdeněk, NEKOLA, Václav. Exekuční řád. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 71.
  5. Shodně tamtéž