Odvolání

Z Iurium Wiki
Verze z 30. 1. 2019, 13:40, kterou vytvořil JiriStyblo (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Obecně

= řádný opravný prostředek, jehož úprava je zakotvena v ustanovení § 201 a násl. zákona č. 99/1963, občanský soudní řád (dále též "OSŘ"): "účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje."

Historie

Dřívější zákony rozlišovali opravné prostředky proti rozsudku a proti usnesení. Rozsudek je meritorním druhem rozhodnutí, na rozdíl od usnesení, které je procesním druhem rozhodnutí. Proto dřívější věda i praxe rozlišovaly odvolání, jež bylo řádným opravným prostředkem proti rozsudku, a rekursem, který byl řádný opravný prostředek proti usensení. Soud, který rozhodoval o rekursu se v prvorepublikové judikatuře nazývá taktéž rozdílně rekursní soud.[1]

Podmínky přípustnosti odvolání

Objektivní podmínky

Existence nepravomocného rozhodnutí

Způsobilým předmětem odvolání je nepravomocné rozhodnutí, což je pro řádné opravné prostředky typické. Právě právní moc rozhodnutí je dělícím kritériem toho, zda je možné napadnout existující rozhodnutí řádným či mimořádným opravným prostředkem. Existence tohoto rozhodnutí je pak dalším předpokladem, který musí být naplněn. Rozhodnutí vzniká zásadně v okamžiku vyhotovení. Právně může přestat existovat z několika důvodů. Jedním z nich je například úplné vyhovění odvolání soudem prvního stupně, tedy soudem, který napadené rozhodnutí vydal, tzv. autoremedura podle § 210a OSŘ. Dalším způsobem zániku rozhodnutí je jeho zrušení.

Přípustnost odvolání

Odvolání je založeno na tzv. principu univerzality odvolání. Ten říká, že odvolání je možné podat v zásadě proti všem rozhodnutím vydaným soudem v prvním stupni, pokud to zákon nevylučuje. Zákon vylučuje možnost podání odvolání u taxativně vyčtených druhů usnesení soudu v prvním stupni, který podává v § 202 odst. 1 až 3. Nepřípustnost odvolání proti některým usnesením byla podrobena přezkumu ústavnosti.[2] Ústavní soud však vzhledem k tomu, že dvojinstančnost řízení v civilních věcech není ústavně zaručeným právem, tedy neexistuje ústavně zaručené právo na přezkum rozhodnutí v civilních věcech, není vyjmutí některých usnesení z možnosti přezkumu protiústavní. Jen připomeňmě, že dvojinstančnost musí být zaručena v trestních věcech, pokud jde o rozhodnutí o vině a trestu.[3] To odpovídá i standardům, které vyžaduje judikatura ESLP.[4]

Usnesení, kterým se upravuje vedení řízení

Tato usnesení jsou typická tím, že jimi není soud vázán. Může je tedy kdykoliv ze své vlastní vůle měnit.

Usnesení, kterým byl účastník vyzván, aby neúplné, nesrozumitelné nebo neurčité podání doplnil nebo opravil (§ 43 odst. 1)

Zákon vylučuje podání proti takovému usnesení, kterým se shora uvedená povinnost nařizuje. Při nesplnění podmínky povinnosti doplnit podání, bude zřejmě následovat postup podle § 43 odst. 2 OSŘ, tedy soud podání odmítne. Usnesení, kterým soud podání odmítne, však již způsobilým předmětem odvolání bude. Proto má účastník možnost odvolat se proti tomuto usnesení.

Usnesení, kterým bylo prominuto zmeškání lhůty
Usnesená, kterým byla nebo nebyla připuštěna změna návrhu
Usnesení, kterým bylo rozhodnuto o svědečném nebo o nárocích podle § 139 odst. 3
Usnesení, kterým byl schválen smír

U této výjimky dovodila praxe jednu výjimku. Odvolávat se proti tomuto usnesení může účastník tehdy, pokud ke sjednání smíru vůbec nedošlo.[5]

§ 202 odst. 2 - "bagatelní věci"

Bagatelní jsou ty spory, v jejichž rozsudku vydaném v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10.000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Bagatelnost postihuje pouze ty rozsudky, které odsuzují k peněžitému plnění. Pro rozsudky znějící na jiné než peněžité plnění (typicky vydání věci), bagatelnost neplatí ani vzhledem k hodnotě věci nebo práva, o které v řízení jde.

Bagatelnost věci se posuzuje v okamžiku vydání rozsudku. Nezáleží tedy, že původní žalobní návrh zněl na 12.000 Kč a později došlo k částečnému zpětvzetí návrhu, například v rozsahu 3.000 Kč. Tímto způsobem totiž byla dříve částka stanovená pro bagatelnost věci často obcházena. Proto je stanoven okamžik posuzování bagatelnosti právě na okamžik vydání rozsudku.

Při posuzování bagatelnosti se nepřihlíží k příslušenství pohledávky.

Bagatelnost postihuje rozsudek jako celek. To znamená, že pokud je bagatelní předmět řízení, dotýká se nemožnost podání odvolání i všech ostatních tzv. vedlejších výroků rozsudku.Těmito vedlejšími výroky jsou zejména výrok o předběžné vykonatelnosti, nákladům řízení apod.[6]

V literatuře i praxi byla řešena otázka tzv. kumulace nároků. Tedy pokud je například z důvodů vhodnosti spojeno několik věci ke společnému řízení, jehož výsledkem je pouze jeden rozsudek, za to s více výroky, řeší se, zda se bagatelnost určuje ve vztahu k výrokům samostatně, nebo dohromady. Na to dala později odpověď judikatura, když Nejvyšší soud se vyjádřil tak, že: "Nepřevyšuje-li některý z více nároků na zaplacení peněžité částky se samostatným skutkovým základem, o nichž bylo rozhodnuto rozsudkem soudu prvního stupně, 10 000 Kč, je odvolání proti rozsudku ve vztahu k tomuto nároku přípustné, převyšuje-li uvedenou částku součet nároků, o nichž soud v rozsudku rozhodl."[7] Rozhodný je tedy součet všech výroků odsuzujících k peněžitému plnění.

Bagatelnost věci se dle tohoto ustanovení nevztahuje na rozsudek pro zmeškání a rozsudek pro uznání.

Dodržení zákonem stanové lhůty

Subjektivní podmínky

  • účastník, kterému nebylo alespoň z části vyhověno - dovozuje se z teorie, jelikož soud poučuje o možnosti se odvolat i účastníka, jenž měl plný úspěch ve věci; účastníkse může odvolat do té části, která vyzněla v jeho neprospěch
  • vedlejší účastník: může podat odvolání, pokud se hlavní účastník, který podporuje odvolání nevzdal nebo s odvoláním neprojevil nesouhlas
  • státní zastupitelství: nejpozději doby, než uplynula lhůta na odvolání poslednímu z účastníků a pokud má postavení zvláštního procesního subjektu
  • úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových: nejpozději doby, než uplynula lhůta na odvolání poslednímu z účastníků a pokud má postavení zvláštního procesního subjektu

Účinky odvolání

Suspensivní

  • odkládací = znamená odklad právní moci napadeného rozhodnutí včasným podáním odvoláním, tam kde je vykonatelnost vázána na právní moc, tak i odklad vykonatelnosti

Devolutivní

  • = o odvolání rozhoduje soud vyššího stupně (krajské a vrchní soudy)
  • jsou stanoveny výjimky, např. soud prvního stupně může rozhodnout v zákonem stanovených případech o odvolání - institut tzv. autoremedury

Odvolací důvody

  1. Nebyly splněny procesní podmínky, vyloučený soudce (ne z důvodu místní nepříslušnosti soudu- ten se konvaliduje)
  2. Nesprávně aplikovaná koncentrace (nepřihlédl ke skutečnostem)- účastník něco tvrdil a soud přesto že měl, tak tomu nepřihlédl
  3. Vada, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci: procesní vada; nedostatečné poučení svědka při výslechu; jiné vady
  4. Neúplné zjištění skutkového stavu
  5. Nesprávné skutkové závěry
  6. Výjimky z neúplné apelace - nové skutečnosti a důkazy
  7. Nesprávné právní posouzení: správně zjistil skutkový stav, ale aplikoval nesprávnou právní normu, nebo aplikoval správnou normu, ale nesprávně vyložil

Výjimky z neúplné apelace dle OSŘ:

  • Podmínky řízení, vyloučený soudce, věcná příslušnost
  • Vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci
  • Zpochybnění věrohodnosti důkazu prostředků- pro posouzení věrohodnosti důkazní pravidlo RAVEN
  • Splnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní (nebyl poučen a proto prohrál)
  • Nebyl-li poučen dle ustanovení § 119a OSŘ
  • Skutečnosti nebo důkazy nastaly(vznikly) po vyhlášení soudu prvního stupně

Podání odvolání

Místo podání

Náležitosti

Obecné

Kvantitativní

Kvalitativní

Řízení o odvolání

Řízení před soudem prvního stupně

Jedná se o přípravnou fázi, soud prvního stupně se má pokusit o odstranění vad podání. Nepodaří-li se mu to, předá odvolacímu soudu a tento toto odvolání případně odmítne, totéž platí v případě neoprávněné osoby nebo nepřípustného odvolání. Splňuje-li odvolání všechny náležitosti, potom soud prvního stupně doručí odvoláním ostatním účastníkům, přezkoumá procesní podmínky, opatří zprávy a listiny a předá spolu se zprávou odvolacímu soudu, tzn. soud prvního stupně věc věcně (meritorně) neřeší, nevyhoví-li plně odvolání (autoremedura)

Řízení před odvolacím soudem

  • odvolací soud zásadně postupuje dle ustanovení o řízení před soudem prvního stupně
  • rozsah přezkumné činnosti odvolacího soudu lze rozdělit na kvantitativní stránku (napadené výroky) a kvalitativního stránku (odvolací petit - jak má soud rozhodnout)

Rozhodnutí o odvolání

Procesní

Je třeba rozlišovat odmítnutí odvolání a zastavení řízení. K odmítnutí odvolání dojde v případě, že nejsou splněny podmínky přípustnosti, případně existují nedostatky a vady podání. Naopak k zastavení řízení dojde např. při nedostatku procesních podmínek či v případě zpětvzetí odvolání

Meritorní

Odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdí, je-li správné. Odvolací soud může napadené rozhodnutí změnit, pokud soud prvního stupně rozhodl nesprávně, ačkoli správně zjistil skutkový stav nebo skutkový stav je zjištěn a doplněn po dokazování odvolacího soudu tak, že je možné rozhodnout, tento způsob je preferován oproti zrušení rozhodnutí. Totiž, odvolací soud může napadené rozhodnutí i zrušit v taxativně stanovených případech. Jde o nedostatek podmínek řízení, rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodu, soud nepřibral účastníka, soud nepokračoval s procesním nástupcem či v odvolacím řízení nelze provést důkazy.

Po zrušení rozhodnutí odvolací soud ad 1) vrátí věc k dalšímu řízení soudu prvního stupně, který je vázán právním názorem odvolacího soudu ad 2) postoupí věcně příslušnému soudu ad 3) zastaví (nedostatek podmínek řízení, které nelze odstranit) ad 4) postoupí orgánu, do jehož pravomoci patří (není dána pravomoc soudů).

Forma rozhodnutí

  • rozsudkem soud potvrzuje nebo mění rozsudek
  • v ostatních případech rozhoduje soud usnesením

Náklady řízení

Přiměřeně se použijí ustanovení o řízení v prvním stupni. Změní-li odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně, rozhodne i o nákladech řízení prvního stupně. Zruší-li odvolací soud rozhodnutí a vrátí věc tomuto soudu k dalšímu řízení, rozhodne o náhradě nákladů odvolacího řízení soud prvního stupně v novém rozhodnutí věci.

  1. Vážný 9397
  2. Rozhodnutí ÚS ze dne 18. 6. 2001, sp. zn. IV. ÚS 101/2001
  3. Ibid.
  4. ESLP
  5. Svoboda, K., Šínová, R., Hamuľáková, K. a kol. Civilní proces. Obecná část a sporé řízení. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2014, str. 367.
  6. Nález Ústavního soudu ze dne 11. 4. 2012, sp. zn. IV. ÚS 498/12
  7. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2016, sp. zn. 21 Cdo 3480/2015