Kmenový list

Z Iurium Wiki
Přejít na: navigace, hledání

Zákon umožňuje, aby byl podíl společníka ve společnosti s ručením omezením vtělen do kmenového listu (§ 137, zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, dále jen "ZOK"). Ve společnosti, která vydává kmenové listy, je podíl společníka vyjádřen právě kmenovými listy. Kmenový se stává nosičem, v němž jsou obsažena všechna práva a povinnosti společníka. Rovněž veškeré dispozice s podílem se provádí prostřednictvím kmenového listu. Odpadá tím nutnost sepisování smluv o převodu nebo zastavení podílu. Kmenový list tak slouží k jednoduššímu nakládání s podílem.[1]

Kmenový list jako podíl

Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným může připustit vznik různých druhů podílů, což podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, (dále jen "ObchZ"), nebylo možné. Současně ZOK zavádí pluralitu podílů v rukou jednoho společníka, určí-li tak společenská smlouva. ObchZ takovou úpravu neznal, uplatňovala se zásada jeden společník, jeden obchodní podíl, a to i v případě více vkladů. Vklady společníka se pro účely výpočtu obchodního podílu sčítaly. V ZOK je nově normováno, že – určí-li tak společenská smlouva, může být podíl společníka představován kmenovým listem – cenným papírem na řad. Je tedy otázkou dohody zakladatelů a úpravy ve společenské smlouvě, jaké druhy podílů a s jakým obsahem budou vydávány.[2]

Vydání kmenového listu

K tomu, aby společnost mohla kmenové listy vydat, musí být však splněny tyto dva základní předpoklady:

1.) Převoditelnost podílu nesmí být omezena ani podmíněna.

2.) Určení vydání kmenových listů ve společenské smlouvě.[3]

Ad 1) Aby bylo možné kmenový list pro dispozice s podílem využít, musí být podíl převoditelný bez jakýchkoliv omezení a podmínek (§ 137 odst. 2 ZOK).[4]

Pokud by společnost chtěla převody některých podílů ztížit tím, že stanoví omezující podmínky (§ 207 odst. 2 ZOK), nemůže tyto podíly vyjadřovat kmenovými listy.[5]

Ad 2) Z výše uvedeného vyplývá, že vydání kmenového listu je fakultativní, určí-li tak společenská smlouva. Přesto ale není ponecháno na autonomii vůle společníků, jak budou utvářet kmenový list, nýbrž zákonná úprava přesně vymezuje prvky, které charakterizují povahu kmenového listu:

1.) Kmenový list je cenný papír, nelze jej vydat jako zaknihovaný cenný papír, znamená to, že se vydává výhradně jako listina, z níž jsou patrny jednak údaje o vlastníku – osobě z kmenového listu oprávněné, jednak údaje o podílu, k němuž byl kmenový list vydán.

2.) Kmenový list je cenným papírem na řad, bude se převádět rubopisem – znamená to, že nejde o anonymní cenný papír, nýbrž cenný papír, na němž je uvedeno jméno oprávněného společníka ať již jako toho, který nabyl kmenový list při jeho vydání převodem od eminenta, nebo toho, kdo je oprávněn jako indostář, tedy osoba, na niž byl kmenový list záznamem v rubopise převeden.

3.) Kmenový list představuje podíl společníka ve společnosti. Zákon o obchodních korporacích připouští existenci většího počtu podílů, v nichž mohou být práva a povinnosti společníků různě modifikovány. Je-li podle společenské smlouvy dovolen vznik více podílů pro jednoho společníka, může společnost vydat kmenový list pro každý podíl. Je tedy možné, aby byl kmenovým listem vyjádřeny jen nějaký podíly, všechny podíly, anebo žádné.

4.) Kmenový list lze vydat pouze k podílu, jehož převoditelnost není omezena ani podmíněna. K převodu podílu je poté nutný záznam v rubopise a předání kmenového listu.

5.) Kmenový list nemůže být veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu ani na jiném veřejném trhu.[6]

Náležitosti kmenového listu

Obligatorní náležitosti kmenového listu jsou uvedeny v §138 ZOK a jedná se o následující:

(1) Kmenový list obsahuje

a) označení, že se jedná o kmenový list,

b) jednoznačnou identifikaci společnosti,

c) výši vkladu připadající na podíl,

d) jednoznačnou identifikaci společníka,

e) označení podílu, k němuž je kmenový list vydán[7] (pozn.: Podle všeho tímto zákon směřuje na případy, kdy ve společnosti některé podíly budou představovány kmenovým listem a jiné nikoliv, v takovém případě je spolehlivé určení nezbytné.)[8]

f) označení kmenového listu, jeho číslo[9] (pozn.: jestliže byl konkrétním číslem jednou kmenový list označen, nelze již stejné číslo použít za celou dobu existence společnosti (včetně doby existence všech jejích právních nástupců))[10] a podpis jednatele nebo jednatelů. Podpis může být nahrazen jeho otiskem, pokud jsou na listině současně použity ochranné prvky proti jejímu padělání nebo pozměnění.

(2) Byl-li vydán hromadný kmenový list, obsahuje také údaj o tom, kolik kmenových listů nahrazuje, a označení podílů, které nahrazuje.[11]

Dle § 520 odst. 1, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen "OZ"), listina, která by tyto náležitosti neobsahovala, by nebyla kmenovým listem.[12]

Za trvání společnosti však může dojít k řadě změn ve společnosti (změna obchodní firmy, výše vkladu připadající na podíl), přičemž všechny tyto údaje jsou vyznačeny na kmenovém listu.[13]

Zákon nestanoví postup pro případ, kdy se změní některá z obligatorních náležitostí kmenového listu. Dikce zákona připouští dvě možnosti výkladu, totiž že obligatorní náležitosti kmenového listu zobrazují stav ke dni jeho vydání, přičemž po dobu existence kmenového listu se již nemění, nebo naopak, že každá změna musí být na kmenový list vyznačena, jinak by působil klamavě. Z analogie s § 152 odst. 2 ZOK, podle kterého musí společník předložit kmenový list společnosti mj. za účelem vyznačení nové výše vkladu, lze dovodit, že každá změna obligatorních náležitostí kmenového listu musí být na kmenový list vyznačena, nebo musí být dosavadní kmenový list vyměněn za nový kmenový list. Kmenový list s původními obligatorními náležitostmi nemůže nadále existovat.[14]

Převod kmenového listu

Byl-li kmenový list vydán, je podíl v něm inkorporován a k jeho převodu dojde jen převodem kmenového listu.[15]

Pro převod kmenového listu se použije primárně úprava v § 210 ZOK, a sekundárně pak úprava v § 1103 odst. 2 OZ, s tím, že o náležitostech rubopisu a jeho přijetí, jakož i o tom, kdo je z rubopisu oprávněn a jak se toto oprávnění prokazuje, platí příslušná ustanovení zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový.[16]

K převodu kmenového listu dojde na základě smlouvy (titulu), po opatření kmenového listu rubopisem a jeho předání (modu). Zákon nevyžaduje žádnou zvláštní formu pro smlouvu, na jejímž základě dochází k převodu cenného papíru. Smlouva může být uzavřena písemně, ústně i jen konkludentně, např. předáním rubopisovaného kmenového listu (§ 1103 OZ).[17]

Změna v osobě společníka, vlastníka kmenového listu, se pak vůči společnosti stává účinnou okamžikem, kdy je jí změna v osobě vlastníka kmenového listu oznámena a předložen kmenový list s příslušným rubopisovým záznamem (§ 210 odst. 2 ZOK).[18]

Nabytím kmenového listu přistupuje nabyvatel ke společenské smlouvě, přičemž převodce ručí společnosti za dluhy, které byly s kmenovým listem na nabyvatele převedeny.

Již výše byla zmíněna nutnost volné převoditelnosti kmenového listu. Absence zákonného zákazu takového postupu tu vede k závěru, že omezení nebo vyloučení převoditelnosti podílu, který je představován kmenovým listem, je možné, ovšem s tím, že tato skutečnost má za následek nemožnost další existence kmenového listu. Přijetím rozhodnutí o změně společenské smlouvy, kterým se omezuje nebo vylučuje převoditelnost podílu, je tedy další existence kmenového listu vyloučena a již vydané veškeré kmenové listy musí být staženy z oběhu a zničeny.[19]

Kmenový list jako zástava

Kmenový list může být předmětem zástavy.[20] Je-li podíl společníka ve společnosti představován kmenovým listem, je způsobilým předmětem zástavy výlučně kmenový list,[21] nikoli podíl jako takový (§ 1320 odst. 2 OZ).[22]

Vzhledem k tomu, že kmenový list je cenný papír na řad, je ke vzniku zástavního práva zapotřebí, aby byl opatřen zástavním rubopisem a předán zástavnímu věřiteli anebo osobě určené v zástavní smlouvě k opatrování (§ 1328 OZ).

Zástava kmenového listu se však na rozdíl od zástavy podílu do obchodního rejstříku nezapisuje.[23]
  1. FILIP, Václav. FYRBACH, David. Společnost s ručením omezeným. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 91.
  2. ROZEHNAL, Aleš. Obchodní právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2014, s. 242-243.
  3. FILIP. Společnost s ručením…, s. 92.
  4. FILIP. Společnost s ručením..., s. 91.
  5. LASÁK, Jan. Zákon o obchodních korporacích: komentář. I. díl, (§ 1 až 343). Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 879.
  6. KOTÁSEK, Josef. Právo cenných papírů. Praha: C.H. Beck, 2014, s. 95-96.
  7. Zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů.
  8. DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 170.
  9. Zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů.
  10. DVOŘÁK. Společnost s ručením…, s. 170.
  11. Zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů.
  12. DVOŘÁK. Společnost s ručením…, s.170 .
  13. FILIP. Společnost s ručením…, s. 98.
  14. DVOŘÁK. Společnost s ručením…, s. 170-171.
  15. ČERNÁ, Stanislava. ŠTENGLOVÁ, Ivana. PELIKÁNOVÁ, Irena. Právo obchodních korporací. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 316.
  16. DVOŘÁK, Společnost s ručením…, s. 172.
  17. ČERNÁ. Právo obchodních korporací, s. 316
  18. LASÁK. Zákon o obchodních…, s. 879.
  19. DVOŘÁK. Společnost s ručením…, s. 173.
  20. ČERNÁ. Právo obchodních korporací, s. 317.
  21. DVOŘÁK. Společnost s ručením…, s. 174.
  22. FILIP. Společnost s ručením…, s. 145.
  23. ČERNÁ. Právo obchodních korporací, s. 317.