Moc soudní

Z Iurium Wiki
Přejít na: navigace, hledání

Právní základ: -Ústava (čl. 4, čl. 81-96)

-Listina základních práv a svobod (čl. 36-40), Úmluva o ochraně lidských práv a svobod (čl. 6)

-zákon o Ústavním soudu

-zákon o soudech a soudcích

-zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů

-zákon o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy

-zákon o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství

-vyhláška Ministerstva spravedlnosti o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních a právních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a odborné závěrečné zkoušce právních čekatelů

-OSŘ, TŘ, ZŘS, SŘS

Dělba moci

soudní moc jako moc nepolitická (X zákonodárná a výkonná jsou politické)

  • soudci musí splňovat odbornou způsobilost
  • „doktrína politických otázek“ – o kterých rozhodují pouze politikové (např. výše DPH)
  • soudci mohou být členem politických stran, ale nemohou mít funkci ve veřejné správě (aby byl nezávislý a apolitický), soudci ÚS nesmí být členy politických stran

právní korekce politických rozhodnutí (soudní brzda)

důsledky:

  • legitimita (požadavek odbornosti)
  • rozhodování o právních, nikoliv politických otázkách
  • rozhodování na návrh (kde není žalobce, není soudce) – až na drobné výjimky nemohou jednat z vlastní iniciativy (zpravidla, kdy osoba se nemůže hájit sama)
  • zákonodárná moc vytváří pravidla, moc výkonná naplňuje pravidla, moc soudní má poskytovat ochranu tam, kde moc zákonodárná nebo výkonná šla nad rámec práva nebo při vzájemných sporech (ÚS je negativní zákonodárce)
  • nezávislost, nestrannost
  • má vliv na právní stát (je hlavní zárukou právního státu)
  • zařazení moci soudní nemá vliv na formu vlády

Účinky judikatury

-postavení soudů a soudců v kontinentálním systému práva

  • zákon stanovuje obecná pravidla chování
  • soudy netvoří zákony – rozhodnutí soudu nemůže nahrazovat právní předpis → soudy aplikují právo do konkrétní situace
  • interpretace a konkretizace právních předpisů

-prosazování právního státu → právní jistota

-změny s globalizací, evropskou integrací, prosazováním právního státu, právní jistoty, legitimních očekávání, zákazu libovůle (soudní rozhodnutí musí být předvídatelné; k tomu musí být rozhodnutí řádně odůvodněna)

-X angloamerický systém práva – soukromé právo není upraveno žádným kodexem → rozhodnutí vychází jen s předchozích rozhodnutí

-kontinentální systém se začíná přibližovat angloamerické doktríně precedentu (soud my neměl měnit svůj původní názor; pokud změní, musí to řádné odůvodnit)

-zákaz odepření spravedlnosti → nutnost naplnit mezery → povinnost vykládat zákony + soudní hierarchie → nutnost respektovat

-rozhodnutí ÚS – čl. 89 odst. 2 Ústavy - vykonatelná rozhodnutí ÚS jsou závazná pro všechny orgány i osoby

-kasační závaznost rozhodnutí ÚS → závaznost v daném konkrétním případě → obecná soud musí rozhodnutí US respektovat → zabránění soudnímu „ping-pongu“

-precedenční závaznost – IV. ÚS 301/05 → uplatní se ve všech budoucích podobných případech → soudy mají rozhodovat konzistentně → obecné soudy (i ÚS) jsou povinny reflektovat → buď rozhodne stejně jako ÚS nebo se může odchýlit za 2 podmínek

  • případ je skutkově jiný
  • v dobré víře si myslí, že je právní názor ÚS nesprávný, chce vyzvat ÚS, jestli by nebylo vhodné jeho předchozí právní názor změnit → musí přednést seriózní, nové, přesvědčivé argumenty

-NS a NSS – sjednocování činnost → povinnost zajistit, aby všechny soudy rozhodovaly jednotně

-§10 odst. 2 NOZ → vytváří prostor pro vytváření angloamerického principu precedentu

Nezávislost a nestrannost

Nezávislost

  • vnější ovlivnění rozhodnutí soudu (§80 ZSS)
  • nezávislost soudů (soudní moci) – na ostatních mocech
  • nezávislost soudců
  • rozhodování podle svého nejlepšího vědomí a svědomí
  • výše platu, hmotné zabezpečení
  • odbornost
  • neodvolatelnost, doživotní jmenování, odvolání pouze v kárném řízení
  • nepřeložitelnost
  • způsob ustavení (výběru) soudců
  • kárné řízení, kárná provinění (delikty), rozhodování před kárným senátem NSS
  • způsob přidělování kauz
  • neslučitelnost funkcí (čl. 82 odst. 3 Ústavy, §85 ZSS)
  • diskutované: opětovné jmenování Ústavního soudu


Nestrannost

  • vztah vůči straně sporu
  • nestrannost jen u soudců
  • subjektivní prvek – jak moci si soudce věří, jak moc bude schopen věc objektivně rozhodnout
  • objektivní prvek – musí se jako nezávislý jevit i veřejnosti
  • podjatost - námitka podjatosti je velmi důležité zjištění
  • i bez návrhu


Nezávislost v systému dělby moci

moc zákonodárná

  • vázanost jen zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu
  • soudní kontrola ústavnosti včetně ústavních zákonů (Pl. ÚS 27/09)

moc výkonná

  • omezení vlivu výkonné moci v rámci státní správy a jmenování (nelze aplikovat pravidlo „kdo jmenuje, ten odvolává“)
  • správní soudnictví
  • není vázanost podzákonnými předpisy

soudní moc

  • vnitřní dělba – obecné soudy X ÚS
  • soudní hierarchie – instance
  • závaznost judikatury, požadavek předvídatelnost rozhodování, povinnost sjednocování judikatury

Úloha moci soudní

  • soudní kontrola veřejné moci (správní a ústavní soudnictví)
  • rozhodování o vině a trestu za trestné činy (trestní soudnictví) – nikdo jiný nemůže rozhodovat; trestné činy stanovené zákonem
  • řešení sporů mezi jednotlivci (civilní soudnictví)
  • ochrana ZPS ve všech stupních
  • právo na soudní ochranu
  • právo na přístup k soudu X denegatio iustitiae (=odepření spravedlnosti)
  • právo na spravedlivý proces
  • právo na zákonného soudce, zákaz kabinetní justice

Organizace soudů

-Obecné soudy X Ústavní soud

-Obecné soudy

  • okresní
  • krajské
  • vrchní
  • NS a NSS

-Obecné soudy vykonávají v dané soustavě civilní a trestní soudnictví (kromě NSS)

-Správní soudnictví – jen 2 stupně: senáty u krajských soudů + NSS

-ÚS rozhoduje pouze o ústavnosti

Vnitřní organizace soudů

  • předseda, místopředseda
  • soudci
  • plénum – rozhoduje o nejzávažnějších věcech
  • kolegium – sjednocuje rozdílné názory senátů
  • asistent soudce
  • senát
  • samosoudce
  • VSÚ – vyšší soudní úředník
  • justiční čekatel
  • zapisovatel
  • soudcovská rada – „samosprávný orgán“ – konzultativní orgán předsedy

Státní správa soudů

  • činnost směřující k zajištění řádného fungování soudů – je úkolem státu
  • není to rozhodovací činnost
  • zajišťuje Ministerstvo spravedlnosti a předsedové soudů
  • otázka slučitelnosti (X čl. 82 odst. 3 Ústavy)
  • soudcovská „samospráva“

Ustavování soudců

  • jmenuje prezident - čl. 63 odst. 1 písm. i Ústavy + podrobnosti zákon
  • kontrasignovaná pravomoc
  • §60 ZSS - podmínky: občanství ČR, věk – 30 let, svéprávnost, bezúhonnost, zkušenosti a morální vlastnosti, vzdělání – Mgr. v oboru právo, justiční zkouška, souhlas se jmenováním a přidělením