Náklady řízení

Z Iurium Wiki
Přejít na: navigace, hledání

Náklady řízení

Vznikají v souvislosti s konkrétním soudním řízení a nese je účastník řízení. Celá řada výdajů vznikajících v souvislosti s výkonem nepředstavuje náklady řízení, jedná se o náklady, které nese stát, spojené se zřizováním a udržováním soudního aparátu, platy soudců, technické vybavení budov apod., tyto náklady nezahrnujeme pod pojem náklady řízení.

Druhy nákladů řízení

V ustanovení § 137 OSŘ je stanoven demonstrativní výčet těchto nákladů:

  • Hotové výdaje účastníků a jejich zástupců
  • Ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců
  • Náklady důkazů
  • Odměna notáře za úkony soudního komisaře a jeho hotové výdaje
  • Odměna správce dědictví a jeho hotové výdaje
  • Tlumočné
  • Náhrada za DPH
  • Odměna za zastupování

Hotové výdaje účastníků a jejich zástupců

Jízdné

  • náklady účastníka, který nebydlí nebo nepracuje v místě, kde se řízení koná, nebo je předvolán z místa, kde se dočasně zdržuje
  • hradí se skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejné hromadné dopravy
  • Pokud s předchozím souhlasem soudu použil vlastní motorové vozidlo, poskytne se mu náhradu podle zákoníku práce

Stravné a nocležné

  • opět regulováno zákoníkem práce
  • dle ustanovení § 13 advokátního tarifu, nedohodne-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místních hovorů a přepravné, činí 300,- Kč na úkon právní služby a dále je upravena i náhrada za promeškaný čas v ustanovení § 14 advokátního tarifu

Ušlý výdělek účastníků a jejich zástupců

  • podklady pro výpočet ztráty na výdělku účastníka, který je v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru nebo pracovnímu vztahu, tvoří průměrný výdělek vypočtený podle zákoníku práce
  • výši průměrného výdělku prokáže účastník potvrzením zaměstnavatele, u něhož pracuje, kde je uvedeno, zda a jakou částku zaměstnavatel srazí za dobu nepřítomnosti v práci, a zda účastník může nastoupit do práce na zbytek směny
  • výši základu daně z příjmů fyzických osob prokazuje účastník posledním platebním výměrem orgánu vykonávajícího správu daně, jež předcházel dni, kdy je nárok na náhradu uplatňován
  • pokud nelze výši ztráty na výdělku tímto způsobem prokázat, přísluší účastníku náhrada za ztrátu na výdělku za hodinu v částce odpovídající výši minimální mzdy za hodinu podle nařízení vlády o minimální mzdě, nejvýše však osminásobek této částky za jeden den.

Náklady důkazů

  • Lze-li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl nebo který nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu, uloží předseda senátu tomuto účastníku, není-li osvobozen od soudních poplatků, aby před jeho provedením složil zálohu podle předpokládané výše nákladů, jinak nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést, o tom musí být účastník poučen.
  • Náklady důkazů, které nejsou kryty zálohou, jakož i hotové výdaje ustanoveného zástupce, který není advokátem, a náklady spojené s tím, že účastník jedná ve své mateřštině nebo se dorozumívá znakovou řečí, platí stát.
  • Svědečné - svědci a fyzické osoby dle ustanovení § 126a OSŘ mají právo na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku(svědečné). Toto právo zaniká, není-li uplatněno do 3 dnů od výslechu nebo ode dne, kdy bylo svědku oznámeno, že k výslechu nedojde, o tom musí soud svědka poučit. Podobně i znalci mají právo na náhradu hotových výdajů a odměnu, tzv. znalečné.

Soudní poplatky

Jedná se o určité finanční částky, které je účastník povinen státu zaplatit za řízení nebo za jednotlivé procesní úkony, úprava soudních poplatků je zakotvena v zákoně č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

Povinnost platit a nahradit náklady řízení

  • povinnost platit náklady řízení

Jedná se o primární povinnost a je ovládána zásadou zájmovou, což znamená, že každý účastník platí náklady spojené s úkony jeho a jeho zástupce a náklady spojené s úkony, které soud nařídí v jeho zájmu. Byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát.

  • povinnost hradit náklady řízení

Jde o sekundární povinnost, která je ovládána zásadou úspěchu ve věci a zásadou zavinění. Zásada úspěchu ve věci znamená, že právo na náhradu nákladů má účastník, který měl ve věci úspěch. V případě částečného úspěchu se od úspěchu odečte neúspěch. V případě částečného neúspěchu může soud přiznat náhradu plnou, jestliže byl neúspěch jen nepatrný nebo záviselo–li rozhodnutí na znaleckém posudku nebo úvaze soudu. Byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl původně podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný, přičemž tímto je již vyjádřena zásada zavinění, jejíž podstatou je, že účastníkům nebo jejich zástupcům lze uložit povinnost náhrady nákladů vzniklých jejich zaviněním nebo náhodou, která se jim přihodila. Podobně i svědkům, znalcům, tlumočníkům, fyzickým osobám dle ustanovení § 126a OSŘ a těm, kteří mají při dokazování nějakou povinnost lze uložit náhradu nákladů, které zavinili. O těchto nákladech rozhoduje soud i mimo rozhodnutí ve věci samé, tzv. separace nákladů.

Osvobození od soudních poplatků

  • Věcné (dle ustanovení § 11/1 zákona č. 549/1991 Sb.) - vztahuje se na druh řízení bez ohledu na to, kdo je účastníkem, např. řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, řízení o svéprávnosti, řízení o pozůstalosti
  • Osobní (dle ustanovení § 11/2 zákona č. 549/1991 Sb.) - vztahuje se na určité subjekty jako je Česká republika a státní fondy atd.
  • Individuální (dle ustanovení § 138 OSŘ) - na návrh účastníka může předseda senátu přiznat účastníku zčásti osvobození od placení soudních poplatků (zcela lze jen výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody a rozhodnutí musí být odůvodněno) odůvodňují-li to poměry (majetkové, výdělečná činnost apod.), nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.

V případě osvobození od placení nejde o osvobození od hrazení soudních poplatků, jde o dvě různé povinnosti. Změní-li se okolnosti o přiznání osvobození, nebo vycházel-li soud ze skutečností, které osvobození od počátku neodůvodňovaly, může soud osvobození rozhodnutím odejmout a to i zpětně.