Obchodní korporace

Z Iurium Wiki
Přejít na: navigace, hledání

Obchodní korporace jsou upraveny zákonem č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech, tedy zkráceně v zákoně o obchodních korporacích (ZOK). Dle obsahu tohoto zákona lze obchodní korporace definovat jako obchodní společnosti a družstva. Tento zákon nahradil předchozí obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.). Materie obchodního zákoníku je tedy z velké části upravena právě v zákoně o obchodních korporacích, některé její části jako například problematika nekalosoutěžního jednání či úprava podnikatele je zakotvena v občanském zákoníku z roku 2012. Systematika ZOKu stojí na tom, že nejprve je pojednáváno obecně o obchodních korporací a následně jsou upraveny konkrétní korporace. Platí, že primárně se řídí zvláštní úpravou pro konkrétní korporaci, pokud tato úprava není pak se užije obecné pravidlo z §1-§94 ZOK.

Pojem obchodní korporace tedy zahrnuje obchodní společnosti (kam náleží veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost) a družstva.[1] Vzhledem k tomu, že zákon neupravuje žádnou obecnou obchodní korporaci neexistuje ani obecná definice obchodní korporace. Zákon upravuje zvlášť každou obchodní korporaci, především její vznik, základní kapitál, vnitřní organizaci, zrušení.

Obecně se obchodní korporace zakládá společenskou smlouvou, v případě, kdy zákon umožňuje, aby byla společnost založena pouze jednou osobou, pak se společnost zakládá zakladatelskou listinou ve formě veřejné listiny.[2]

Obchodní společnosti

Obchodní společnosti jsou právní formy, které jsou užívány pro provozování podnikatelské činnosti. Jedná se o právnické osoby, proto se na ně vztahuje právní úprava právnických osob v občanském zákoníku. Můžeme rozlišovat kapitálové a osobní, dle svého zařazení pak mají charakteristické rysy. Ne všechny společnosti jsou ryze kapitálové či ryze osobní. Za čistě osobní lze pokládat veřejnou obchodní společnost, za ryze kapitálovou pak akciovou společnost. Komanditní společnost je pak osobní společností s kapitálovými prvky, a naopak společnost s ručením omezeným je pak kapitálová společnost s prvky osobních společností.

Osobní společnost

Hlavním rysem osobních společností je fakt, že jsou založeny na osobní účasti společníků na podnikání společnosti. Mezi tyto společnosti náleží veřejná obchodní společnost (v.o.s.) a kapitálová společnost (k.s.). V.o.s. je základním a typickým představitelem osobních společností.

Mezi charakteristické rysy těchto společností patří zejména:

  • Ručení společníků za splnění závazků společnosti. Společníci ručí solidárně a neomezeně ve výši celého svého majetku. Společníci tedy musí unést veškeré riziko, které je spojené s chodem společnosti a se samotným podnikáním.
  • Společnost je řízena samotnými společníky, nezřizuje se zde profesionální management. Společnost nemá ani strukturu orgánů, veškeré rozhodovací procesy a řízení společnosti je záležitostí všech společníků.
  • Společníci jsou přímo spjati se společností, a jejich podíly na osobní společnosti proto nejsou převoditelné.[3]
  • Jedná se o samostatné právnické osoby, které mají právní osobnost. Majetek společníků se tedy odděluje od majetku společnosti.
  • Společnost není povinna vytvářet kapitál, společníci tedy nemají vkladovou povinnost.[4]

v.o.s.

Veřejné obchodní společnosti jsou upraveny Zákonem o obchodních korporacích v § 95 - §117. Jedná se o osobní společnost, která v názvu musí obsahovat jednu z variant: veřejná obchodní společnost, v.o.s. či veř. obch. spol., popřípadě pokud obsahuje firma jméno alespoň jednoho společníka pak stačí označení „a spol.“.

Jedná se o společnost alespoň 2 osob, které se podílí na podnikání a správ majetku a ručí za dluhy společně a nerozdílně.[5]

k.s.

Komanditní společnosti jsou zakotveny v § 118 - §131 ZOKu. Tato osobní společnost se primárně řídí úpravou v těchto paragrafech, v případě nutnosti se užije úprava veřejných obchodních společností, a až v případě, kdy ani zde není potřebná problematika upravena řídí se dle obecných pravidel v hlavě I. ZOKu. Komanditní společnost musí ve svém názvu obsahovat jednu z variant: komanditní společnost, k.s. či kom. spol.

V komanditní společnosti se rozlišují dva typy společníků: komanditista a komplementář. Komanditisté ručí za dluhy omezeně, komplementáři neomezeně. Pro založení společnosti je nutná existence alespoň jednoho komanditisty a alespoň jednoho komplementáře.[6]

Kapitálová společnost

Druhou skupinou obchodních společností jsou kapitálové společnosti. Jak již jejich název napovídá, tak na rozdíl od osobních společností, kde byla charakteristická osobní účast společníků, pro kapitálové společnosti je typická existence kapitálu. Mezi kapitálové společnosti náleží společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a akciová společnost (a.s.). Akciová společnost je pak typickým příkladem kapitálové společnosti.

Mezi charakteristické rysy těchto společností patří zejména:

  • Oddělené vlastnictví – vlastnictví společnosti je odděleno od vlastnictví jednotlivých společníků. Společníci poskytují do společnosti vklad a za něj pak získají podíl na obchodní společnosti. Oddělenost vlastnictví majetku způsobuje, že třetí osoby se neuspokojují z majetku jednotlivých společníků, ale z majetku samotné společnosti.
  • Omezené ručení – společníci jsou chráněni před věřiteli společnosti. Ručení je u jednotlivých druhů společností zvlášť zákonně upraveno, ale platí, že na rozdíl od společností osobních je ručení za dluhy u jednotlivých společníků omezeno a neručí tedy neomezeně jak tomu je u osobních společností. Nutno podotknout, že existence omezeného ručení však nevylučuje současnou existenci institutů, které naopak chrání postavení věřitelů. Příkladem takového institutu je péče řádného hospodáře nebo například business judgement rule.
  • Volná převoditelnost podílů – taktéž souvisí s faktem, že kapitálové společnosti nejsou vázány na konkrétní osoby, volná převoditelnost má především zajistit neomezenou časovou existenci kapitálových společností.
  • Je zřizován delegovaný management společnosti. Vedení společnosti je tak v odborných rukou, tito delegovaní lidé zajišťují odbornější vedení společnosti. Existence profesionálního vedení taktéž minimalizuje situace, kdy dochází ke konfliktu zájmů a mimo jiné i zjednodušuje obchodní styk, především u společností, které mají mnoho společníků.[7]

s.r.o.

Společnost s ručením omezeným je upravena v § 132 - §242 ZOKu. Jedná se o nejběžnější společnost. Tato společnost musí ve svém názvu obsahovat jednu z variant: Společnost s ručením omezeným, s.r.o., či spol. s.r.o.

Společníci ručí společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti. Vždy je rozhodující zapsaný stav v obchodním rejstříku. Jelikož se jedná o kapitálovou společnost je zde povinně tvořen základní kapitál a společníci jsou povinny složit minimální vklad ve výši 1 Kč. [8]

a.s.

Akciové společnosti jsou kapitálové společnosti s nejrozsáhlejší zákonnou úpravou obsaženou v § 243 - § 551 ZOKu. Tyto společnosti musí ve svém názvu obsahovat jednu z variant: akciová společnost, a.s. či akc. spol.

Základní kapitál společnosti je rozvržen na určité množství akcií (druh cenného papíru). Akcie jsou upraveny částečně v zákoně o obchodních korporacích a částečně v občanském zákoníku, je tedy nutno užívat oba právní předpisy.[9]

Družstva

Družstva jsou zákonem o obchodních korporacích zahrnuta pod obchodní korporace, je tím zvýrazňována jejich podnikatelská povaha. Zákon upravuje družstva obecně a poté speciálně družstvo sociální a družstvo bytové. Podnikatelská funkce družstva je provázána s funkcí sociální a navzájem se tyto funkce doplňují.

Družstva jsou zakládána na určitých principech:

  • Princip sdružovací aktivity zakladatelů
  • Princip dobrovolnosti
  • Princip otevřeného členství
  • Princip rovnosti uchazečů o členství a následně i členů
  • Princip majetkové účasti v družstvu
  • Princip účasti členů na řízení a správě družstva
  • Princip omezeného ručení členů za výsledky hospodaření družstva[10]
Počet členů družstva tedy není omezen, ale pro jeho založení a fungování je zapotřebí nejméně 3 osob. Zákon o obchodních korporacích počítá i s existencí tzv. malého družstva (do 50 členů), u těchto družstev klade zákon v určitých ohledech nižší požadavky, ty jsou však v zákoně vysloveně jmenovány a definovány.[11]
  1. §1-§10 ZOK
  2. ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. Nástin obchodního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. ISBN 978-80-210-7417-0. s. 119
  3. POKORNÁ, Jarmila, Jaromír KOŽIAK, Milan PEKÁREK, Eva TOMÁŠKOVÁ a Alena KERLINOVÁ. Obchodní společnosti a družstva. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris. ISBN 978-80-7400-475-9. s. 9-10
  4. ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. Nástin obchodního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. ISBN 978-80-210-7417-0. s. 122
  5. ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. Nástin obchodního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. ISBN 978-80-210-7417-0. s. 167-168
  6. TAMTÉŽ s. 169
  7. POKORNÁ, Jarmila, Jaromír KOŽIAK, Milan PEKÁREK, Eva TOMÁŠKOVÁ a Alena KERLINOVÁ. Obchodní společnosti a družstva. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris. ISBN 978-80-7400-475-9. s. 3-8
  8. ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. Nástin obchodního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. ISBN 978-80-210-7417-0. s. 170-171
  9. ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. Nástin obchodního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. ISBN 978-80-210-7417-0. s. 172
  10. ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. Nástin obchodního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. ISBN 978-80-210-7417-0. s 122
  11. ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. Nástin obchodního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. ISBN 978-80-210-7417-0. s. 175-177