Splnění vkladové povinnosti

Z Iurium Wiki
Přejít na: navigace, hledání

Obsah

Vkladová povinnost

Charakteristika

Vkladovou povinnost lze chápat jako určitý obligační vztah mezi společníkem nebo budoucím společníkem (dále jako „vkladatel“) a obchodní korporací nebo budoucí obchodní korporací, do které je vložen předmět vkladu. Účel zmíněného jednání spočívá ve snaze získat nebo zvýšit účast v konkrétní obchodní korporaci, tedy nabýt v obchodní korporaci její podíl.[1]

Vkladovou povinnost lze definovat i jako synallagmatický vztah, ze kterého plynou vzájemná práva a povinnosti. Jedná se o povinnost vkladatele vložit předmět vkladu do obchodní korporace a zároveň povinnost obchodní korporace tento vklad přijmout a současně právo obchodní korporace požadovat toto plnění po vkladateli. Vkladatel má poté právo požadovat po obchodní korporaci práva plynoucí ze splnění vkladové povinnosti (právo na podíl ze zisku, likvidačním podílu atd.) a obchodní korporace má povinnost jeho právo splnit.

Společník, jakmile plní svoji vkladovou povinnost, ztrácí právo na vrácení předmětu vkladu (§ 16 odst. 1 ZOK). Zároveň není možné sjednat si ani vyplácet úroky z těchto vkladů (§ 16 odst. 2 ZOK). Zákon tak činí z důvodu, aby si obchodní korporace vytvořila vlastní kapitál a zároveň aby se vyhnula financování z cizích zdrojů (tzv. dluhové financování). Toto pravidlo však neplatí absolutně a zákon stanoví určité výjimky, zejména se bude jednat o případ neplatného zvýšení základního kapitálu, kdy se předmět vkladu společníkovi vrací[2], nebo snížení základního členského vkladu v družstvu (§ 565 ZOK).

Vznik vkladové povinnosti

Vkladová povinnost vzniká:

  1. při zakládání obchodní korporace uzavřením zakladatelského právního jednání nebo
  2. za trvání obchodní korporace
    • a) při zvyšování základního kapitálu nebo
    • b) při rozšiřování počtu společníků.

Aby vkladová povinnost vznikla, je navíc třeba tzv. autorizace. Jedná se o právní jednání, kterým vkladatel vkladovou povinnost převezme.[3]

Vznik vkladové povinnosti při zakládání obchodní korporace uzavřením zakladatelského právního jednání

Vkladová povinnost může nastat v následujících právních skutečnostech:

  1. zakladatelskou listinou (§ 8 odst. 2 ve spojení s § 11 ZOK),
  2. společenskou smlouvou (§ 100, § 119 ve spojení s § 121, § 144, § 250 odst. 1 a 3 ZOK) nebo
  3. písemným prohlášením zakladatelů družstva o převzetí vkladové povinnosti (§ 560 ZOK)

Vkladová povinnost však není ex lege v každé obchodní korporaci. ZOK obligatorně stanoví vkladovou povinnost u kapitálových společností (§ 150 a § 344 ZOK) a družstva (§ 564 ZOK). Naopak u osobních společností je pouze na úvaze společníků, zda ustanoví vkladovou povinnost ve společenské smlouvě.[4] U komanditní společnosti však zákon stanoví výjimku pro komanditisty, kteří mají zákonnou vkladovou povinnost, nicméně minimální částka stanovena není, záleží tak na ujednání ve společenské smlouvě (§ 121 odst. 1 ZOK).

Vznik vkladové povinnosti za trvání obchodní korporace

Zákon o obchodních korporacích umožňuje, aby vkladová povinnost mohla nastat v následujících právních skutečnostech:

  1. prohlášením o převzetí vkladové povinnosti při zvyšování základního kapitálu ve společnosti s ručením omezeným dle § 216 a násl. ZOK[5],
  2. písemnou smlouvou uzavřenou mezi akciovou společností a zájemcem nebo jediným akcionářem dle § 479 ZOK,
  3. zápisem upisovatelů v listině upisovatelů při zvyšování základního kapitálu akciové společnosti upsáním nových akcií na základě veřejné nabídky § 481 ZOK,
  4. úpisem akcií dle § 485 ve spojení s § 475 ZOK,
  5. dohodou všech akcionářů podle § 491 ZOK,
  6. doručením žádosti o výměnu dluhopisů za akcie u podmíněného zvýšení základního kapitálu § 509 ZOK,
  7. změnou společenské smlouvy dle 566 ZOK,
  8. převzetím povinností k dalšímu členskému vkladu dle § 572 ZOK nebo
  9. při vzniku členství dle § 577 ve spojení s § 564 ZOK.[6]

Způsoby splnění vkladové povinnosti

Zákon stanovuje, že způsob splnění upravuje buď zákon nebo společenská smlouva, přičemž upravuje dva možné způsoby splnění vkladové povinnosti. V případě peněžitého předmětu vkladu mluví o tzv. splacení a v případě nepeněžitého předmětu vkladu mluví o tzv. vnesení.[7]

Splacení peněžitého vkladu při založení obchodní korporace

Obecně

Jedním ze způsobů splnění vkladové povinnosti před vznikem obchodní korporace je splacení peněžitého vkladu bezhotovostním způsobem na bankovní účet zřízený správcem vkladů. Druhým způsobem je hotovostně k rukám správce vkladů.

U kapitálových společností je bezhotovostní způsob obligatorní.[8] Banka peněžní prostředky na účtu následně blokuje až do vzniku obchodní korporace. Toto pravidlo se neuplatní při zvyšování základního kapitálu.[9] Naopak u osobních společností a družstva tato povinnost není a vkladatelé mohou splnit svoji vkladovou povinnost i hotovostně k rukám správce vkladů.

Pokud obchodní korporace nevznikne a zároveň byl zřízen účet u banky, správce vkladů nevrací zakladatelům v plné výši peněžité vklady v plné výši, ale vrací tu část, která zůstane po odečtení nákladů spojených se zřízením účtu u banky.[10]

Jednotlivé obchodní korporace
Osobní společnosti

Pro osobní společnosti není zákonem obligatorně vytvářen základní kapitál, proto vkladová povinnost tíží společníky pouze v případě, že tak stanoví společenská smlouva.[11] Pokud se společníci zavázali ke vkladové povinnosti u veřejné obchodní společnosti, nicméně si neujednali lhůtu nebo způsob jejího splnění, aplikuje se podpůrně ustanovení § 100 ZOK, dle kterého mají společníci splnit svoji povinnost v penězích bez zbytečného odkladu po vzniku účasti ve společnosti.

Obdobné ustanovení platí pro komanditisty v komanditní společnosti.[12]

Společnost s ručením omezeným

V případě společnosti s ručením omezeným musí být splacené celé vkladové ážio a zároveň nejméně 30 % peněžitého vkladu před podáním návrhu na zápis do obchodní korporace všemi jednateli společnosti. Dle ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) ZOK musí být v zakladatelském právním jednání stanovena lhůta pro splnění vkladové povinnosti, proto lhůta pěti let dle § 150 odst. 1 ZOK je pouhým limitem pro určení lhůty ve společenské smlouvě. Nejedná se o subsidiární lhůtu, která by se užila v případě, kdy společenská smlouva mlčí. Takový závěr by byl zcela v rozporu s výše uvedeným § 146 ZOK. V této lhůtě musí společník splnit svoji povinnost.[13]

Akciová společnost

Akciové společnosti mají dle ustanovení § 250 odst. 3 písm. a) ZOK povinnost mít v zakladatelském právním jednání nejen lhůtu pro splacení vkladu ale i způsob, jakým bude vklad splacen. Aby společnost vůbec mohla vzniknout je třeba, aby bylo splněno emisní ážio a minimálně 30 % peněžního vkladu v době určené ve stanovách a na účet banky určený ve stanovách.

Lhůtu jednoho roku dle ustanovení § 344 odst. 1 ZOK je třeba chápat v obdobném smyslu jako lhůtu dle § 150 odst. 1 ZOK stanovenou pro společnost s ručením omezeným.

Družstvo

U družstva mají stanovy upravovat jak lhůtu, tak způsob splacení členského vkladu [§ 553 písm. c) a písm. d) ZOK]. Lhůta pro splnění je na úvaze družstva s tím, že musí respektovat ustanovení § 561 ZOK. Dále platí, že převzetí a splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu je jednou z podmínek ke vzniku členství, ledaže by stanovy určily, že postačí splnit vkladovou povinnost pouze ke vstupnímu vkladu ve výši určené ve stanovách. V takovém případě zákon stanovuje dodatečnou lhůtu maximálně 3 let, která může být určená ve stanovách, pro splnění zbývající části základního členského vkladu.[14]

Splacení peněžního vkladu při zvyšování základního kapitálu

Obecně

Obecná pravidla pro splacení peněžitého vkladu při vzniku společnosti platí přiměřeně i na splnění vkladové povinnosti při zvyšování základního kapitálu.

Vkladová povinnost se plní vůči obchodní korporaci nikoliv vůči správci vkladů. Pokud nedojde ke zvýšení základního kapitálu, platí pravidlo, dle kterého statutární orgán vrátí společníkům peněžitý vklad, který byl určen na splnění vkladové povinnosti. Neplatí zde zákonná povinnost pro kapitálové společnosti splácet peněžní prostředky na účet banky. V případě, kdy se zapisuje zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, neplatí zde povinnost obstarat prohlášení o míře splnění vkladové povinnosti jako jednu z příloh do obchodního rejstříku.

Jednotlivé obchodní korporace
Osobní společnosti

Zvyšování základního kapitálu nemá zákonnou regulaci a jeho výše se nezapisuje do obchodního rejstříku.[15] Pokud má dojít ke zvýšení základního kapitálu v osobních společnostech a pokud společenská smlouva neurčuje pravidla pro jeho zvýšení a s ním související vzniknuvší vkladové povinnosti, musí dojít ke změně společenské smlouvy, kterou lze změnit dohodou všech společníků, především bude zapotřebí souhlasu těch společníků, kteří budou změnou zasaženi.[16] Jedinou regulaci zde představuje ustanovení § 100 a § 121 ve spojení s § 119 ZOK. Pokud by ve společenské smlouvě chyběla lhůta pro splnění vkladové povinnosti, bude mít společník povinnost ji splnit bez zbytečného odkladu po zvýšení základního kapitálu.

Společnost s ručením omezeným

Jak bylo výše uvedeno, již neplatí pro zvýšení základního kapitálu povinnost splácet peněžní prostředky na účet banky. Vrchní soud v Olomouci správně dovodil ve svém usnesení ze dne 21. března 2017, sp. zn. 8 Cmo 52/2017, že v případě zvyšování základního kapitálu mohou být peněžní prostředky splaceny i pouhým složením hotovosti do pokladny společnosti s ručením omezeným. Vrchní soud své rozhodnutí odůvodnil tak, že postačí, pokud se finanční prostředky dostanou do dispozice společnosti, nicméně za předpokladu, že nebudou porušeny jiné právní předpisy, zejména pak předpisy k zabránění legalizace výnosů z trestní činnosti a podpory terorismu.

Podle § 216 odst. 1 ZOK je možné základní kapitál zvýšit:

  1. převzetím vkladové povinnosti (efektivní zvýšení),
  2. vlastními zdroji společnosti (nominální zvýšení) nebo
  3. kombinací obou výše uvedených (kombinované/smíšené zvýšení).

V tomto článku se budeme zabývat pouze efektivním zvýšením. Efektivní zvýšení peněžitými vklady je možné jen za předpokladu, kdy jsou dosavadní vklady zcela splaceny, ledaže by zvýšení základního kapitálu došlo k vytvoření nových podílů společnosti.[17]

Proces efektivního zvýšení je následující:

  • „přijetí usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu,
  • přebírání vkladových povinností,
  • plnění vkladových povinností,
  • zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku; a případně
  • výměna, okolkování kmenových listů, byly-li vydány, nebo vydání nových kmenových listů.“[18]

Účinky zvýšení efektivního zvýšení nastávají převzetím vkladové povinnosti a splacením její předepsané části.[19] Následný zápis má pouze deklaratorní účinky. Valná hromada však může rozhodnout, že účinky zvýšení nastávají nejpozději ke dni zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku.[20] V takovém případě bude mít zápis charakter konstitutivní.

Vkladová povinnost musí být poté splněna ve lhůtě určené v písemném prohlášení o převzetí vkladové povinnosti, která nesmí být delší než 5 let.[21] V případě, kdy nedojde ke zvýšení základního kapitálu podle § 218 odst. 2 nebo 225 odst. 2 ZOK má povinnost vrátit oprávněným osobám bez zbytečného odkladu vklady spolu s případnými vkladovými ážii spolu s obvyklým úrokem.

Ke splacení peněžitého vkladu může také dojít tzv. kapitalizací pohledávky, tedy zápočtem pohledávky společníka vůči pohledávce na vklad.[22] Započtení pohledávky v případě kapitálových společností je možné jen v případě smluvního ujednání se společností, která musí mít písemnou formu a návrh smlouvy musí být ještě schválen valnou hromadou (§ 21 odst. 3).[23] V případě osobních společností a družstva tato podmínka zákonem stanovena není. Podle § 224 odst. 3 ZOK musí být dohoda o započtení pohledávky upisovatele za společností vůči jeho povinnosti splnit vkladovou povinnost nebo její část uzavřena před podáním návrhu na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.

Akciová společnost

U akciové společnosti se požadavek na plnění peněžitých vkladů na účet banky zůstává vzhledem k § 475 písm. i) ZOK. Nicméně požadavek, aby banka neumožnila nakládat s peněžními prostředky, zde odpadá.[24]

Základní kapitál lze zvýšit následujícími případy:

  1. upsáním nových akcií podle § 474 a násl. ZOK,
  2. upsáním nových akcií na základě veřejné nabídky podle § 480 a násl. ZOK,
  3. z vlastních zdrojů společnosti podle § 495 a násl. ZOK,
  4. rozhodnutím představenstva na základě rozhodnutí valné hromady o podmíněném zvýšení základního kapitálu podle § 505 a násl. ZOK

V tomto článku se budeme zabývat pouze efektivním zvýšením základního kapitálu v podobě upsáním nových akcií podle § 474 a násl. ZOK. Takto zvýšit základní kapitál je možné pouze tehdy, pokud byl zcela splacen emisní kurs. Z tohoto pravidla však zákon stanoví hned 2 výjimky. První výjimka platí pro nepeněžité vklady. Druhá pak říká, že základní kapitál může být zvýšen i přesto, že dosud nebyl zcela splněn emisní kurs. Dosud nesplacená část emisního kursu však musí představovat vůči základnímu kapitálu pouze zanedbatelnou částku a valná hromada musí souhlasit se zvýšením základního.

Proces efektivního zvýšení je následující:

  • přijetí usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu,
  • podání návrhu na zápis usnesení valné hromady do obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu představenstvem,
  • uzavření smlouvy mezi upisovatelem a akciovou společností, ve které na sebe upisovatel převezme vkladovou povinnost,
  • plnění vkladových povinností a
  • zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.

Představenstvo podá návrh na zápis nové výše základního kapitálu bez zbytečného odkladu po upsání nových akcií a současně až poté, co bylo splaceno alespoň 30 % jmenovité hodnoty těchto akcií. V případě, že usnesení valné hromady stanovilo povinnost splatit vyšší % jmenovité hodnoty, je třeba jej splnit před podáním návrhu na zápis včetně případného emisního ážia. Současně je třeba, aby byly vneseny všechny nepeněžité vklady.[25]

Účinky zvýšení základního kapitálu mají konstitutivní účinky a nastávají okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu. Od tohoto okamžiku běží lhůta pro splnění vkladové povinnosti, která nesmí být delší než jeden rok.[26]

Pokud bylo usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu zrušeno nebo soud vyslovil neplatnost tohoto usnesení, společnost má povinnost vrátit bez zbytečného odkladu splněnou vkladovou povinnosti spolu s obvyklým úrokem.[27]

Ke splacení peněžitého vkladu může také dojít tzv. kapitalizací pohledávky, tedy zápočtem pohledávky společníka vůči pohledávce na vklad.[28] Započtení pohledávky v případě kapitálových společností je možné jen v případě smluvního ujednání se společností, která musí mít písemnou formu a návrh smlouvy musí být ještě schválen valnou hromadou (§ 21 odst. 3).[29] Podle ustanovení § 478 odst. 2 musí být smlouva o započtení pohledávky za akciovou společností vůči povinnosti upisovatele splatit emisní kurs nebo jeho část uzavřena před podáním návrhu na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.

Družstvo

U družstva neplatí vzhledem k ustanovení § 29 ZOK povinnost mít účet u banky, proto splacení vkladu lze učinit i tak, že se bude plnit i pouhým hotovostním vložením do pokladny družstva.

Pro družstvo zákon stanoví dva způsoby zvýšení základního členského vkladu:

  1. efektivní zvýšení podle § 566 ZOK[30] a
  2. nominální zvýšení podle § 567 ZOK.

V tomto článku se budeme zabývat pouze efektivním zvýšením základního členského vkladu. Zákon umožňuje zvýšit základní kapitál doplatky svých členů pouze jednou za tři roky a nejvýše na trojnásobek stávající výše. Mám za to, že ustanovení, které by upravovalo zvýšení základního členského vkladu může být součástí stanov již v okamžiku přijetí. Družstvo tak nemusí činit až v průběhu své existence.[31]

Podmínky pro zvýšení:

  1. připouští-li zvýšení stanovy,
  2. zvýšení jednou za tři roky a
  3. nejvýše trojnásobek stávající výše členského vkladu.

V případě, kdy teprve došlo ke změně stanov, kterým se umožnilo zvýšení základního členského vkladu, musí uplynout nejméně 90 dnů, aby členská schůze mohla přijmout rozhodnutí o zvýšení základního členského vkladu.[32]

V případě zvýšení základního členského vkladu v bytovém družstvu doplatkem člena je třeba, krom podmínek v § 566 ZOK, splnit podmínky i podle § 732 ZOK. K platnému rozhodnutí bude třeba, aby:

  1. o zvýšení rozhodla členská schůze,
  2. písemný souhlas všech členů družstevního bytu s úředně ověřeným podpisem a zároveň
  3. členové musí být nájemníci družstevního bytu.

Zákon zde neupravuje kvorum pro usnášeníschopnost ani kvorum pro přijetí, proto je třeba aplikovat, pokud stanovy neurčí jinak, ustanovení § 644 a § 645 ZOK. Samotné usnesení nabude účinnosti až písemným souhlasem s úředně ověřeným podpisem každého člena, který musí být zároveň nájemcem.

Proces efektivního zvýšení je následující:

  • přijetí usnesení členské schůze,
  • přebírání vkladových povinností,
  • plnění vkladových povinností,
  • zápis nové výše základního členského vkladu do obchodního rejstříku.

Dá se předpokládat, že účinky zvýšení základního členského vkladu nastávají okamžikem přijetí usnesení členské schůze.[33] V případě bytového družstva účinky nastávají až udělením posledního písemného souhlasu s úředně ověřeným podpisem každého člena, který je zároveň nájemcem. Následný zápis ve smyslu § 48 odst. 1 písm. l) zákona č. 304/2013 Sb., bude mít toliko deklaratorní účinek.

Dá se předpokládat, že lhůta pro splnění činí 15 dnů od účinnosti zvýšení základního členského vkladu dle ustanovení § 561. Pokud stanovy určí, že se základní členský vklad skládá i ze vstupního vkladu, bude se lhůta 15 dnů vztahovat na vstupní vklad. Na zbytkovou vkladovou povinnost se užije § 564 odst. 3 a stanovy mohou určit lhůtu maximálně tři roky od účinnosti zvýšení základního členského vkladu.

Vnesení nepeněžitého vkladu

Okamžik vnesení nepeněžitého vkladu je stanoven pro jednotlivé předměty vkladů odlišně.

Nemovité věci

Pokud je předmětem vkladu nemovitá věc, je předmět vkladu vnesen tak, že vkladatel předá správci vkladů nemovitou věc a současně s tím i písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem vkladatele o vnesení nemovité věci do obchodní korporace.[34] Vkladová povinnost se tedy splní dvěma samostatnými jednáními v podobě symbolického předání (např. odevzdáním klíčů k nemovitosti a potřebných dokladů) a prohlášení vkladatele o vnesení nepeněžitého vkladu, které se přikládá k návrhu na zápis obchodní korporace do obchodního rejstříku.[35]

Movitá věc

Jedná-li se o movitou věc, plní se vkladová povinnost předáním věci správci vkladů, ledaže by společenská smlouva určila jinak. Pokud však věc již z její povahy neumožnila fyzické předání (typicky know-how, autorské dílo apod.) je povinnost splněna odevzdáním datových nebo jiných nosičů, které zachycují předmětnou věc, včetně její dokumentace.[36]

Obchodní závod nebo jeho část

Závod nebo jeho část[37] se do obchodní korporace vnáší účinností smlouvy o vkladu. Mám za to, že smlouvu o vkladu uzavírá před vznikem obchodní korporace s vkladatelem správce vkladů v rámci svých povinností.[38]

Otázka formy není zákonem stanovena, proto bude záležet, zda závod či jeho část bude tvořena i nemovitými věcmi nebo jinými věcmi, u níž zákon předepisuje písemnou formu.[39]

U kapitálových společností musí účinnost smlouvy o vklad předcházet okamžiku jejich vzniku.

Pohledávka

Pro pohledávku jako předmět nepeněžitého vkladu zákon stanoví, že je vložena účinností smlouvy o vkladu pohledávky s tím, že na tuto smlouvu se přiměřeně užije ustanovení 1879 a násl. občanského zákoníku o postoupení pohledávky. Dále dle § 21 odst. 1 in fine ZOK je stanovena zákonná povinnost ručení v případě dobytnosti vnesené pohledávky až od výše jejího ocenění.

Ostatní

V ostatních případech je dle § 22 ZOK vklad vnesen účinností smlouvy o vkladu, kterou uzavírá správce vkladu s vkladatelem. Můžeme říci, že jde o zbytkovou kategorii v rámci splnění vkladové povinnosti vnesením nepeněžitého vkladu do obchodní korporace. Nejčastěji uváděný případ, který spadá pod tuto kategorii literatura zmiňuje živé zvíře, které dle občanského zákoníku není věcí v právním smyslu, avšak mohou být předmětem vkladu.[40] Můžeme sem však řadit i vklady prací a služeb, které jsou obecně vyloučeny jako nepeněžitý předmět vkladu, nicméně zakládající ujednání může v osobních společnostech a družstvu stanovit jinak.[41]

Vnesení při založení obchodní korporace
Veřejná obchodní společnost

Jak již bylo uvedeno výše u splácení peněžitého vkladu, pokud si společníci ve společenské smlouvě ujednají vkladovou povinnost, avšak ve zbytku by smlouva mlčela, použije se podpůrně ustanovení § 100 ZOK. Tudíž pokud společníci chtějí splnit vkladovou povinnosti vnesením nepeněžitým vkladem, je třeba, aby společenská smlouva obsahovala ujednání, ve kterém bude uveden jeho popis, jeho ocenění, částka, která se započítává na případné vkladové ážio, nebo alespoň jeho způsob ocenění.[42] Nepeněžitý vklad není třeba vnášet před vznikem osobní společnosti.[43]

Komanditní společnost

V případě komanditní společnosti musí společenská smlouva obsahovat ujednání, které stanovuje pro každého komanditistu vkladovou povinnost. V ostatním platí výše uvedené pro VOS.

Společnost s ručením omezeným

Nepeněžitý vklad musí být vnesen před vznikem společnosti, tedy musí být vnesen ještě před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku.[44] Dále je třeba, aby byl předmět oceněn znalcem.[45]

Ve společenské smlouvě musí být uveden:

  • popis vkladu,
  • jeho ocenění nebo alespoň způsob ocenění,
  • částka, která se započítává na emisní kurs a
  • určení osoby znalce, který provedl ocenění.
Akciová společnost

Pro akciovou společnost platí obdobná pravidla jako pro společnost s ručením omezeným, proto odkazuji na výklad výše. Dá se předpokládat, že podmínka v ustanovení § 253 odst. 1 ZOK platí pouze na peněžité vklady i vzhledem ke skutečnosti, že se má 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty akcie splatit na účet banky.[46]

Družstvo

U družstva neplatí pravidlo podle § 23 odst. 2 ZOK, proto může být nepeněžitý vklad vložen jak před vznikem družstva, tak i po jeho vzniku, záleží však na ujednání ve stanovách družstva. Nepeněžitý vklad musí být schválen ustavující schůzí a nelze ho započíst na členský vklad vyšší částkou, než na jakou byl oceněn znalcem ze seznamu znalců, který byl určen dohodou zakladatelů.

Pokud stanovy určí, může být vkladová povinnost splněna pomocí prací a služeb.

Vnesení při zvyšování základního kapitálu

Obecně není povinností obchodních korporacích mít oceněný nepeněžitý předmět vkladu ve společenské smlouvě.[47] U kapitálových společností bude ocenění předmětu uvedeno v usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu podle ustanovení § 223 písm. d) a 475 písm. j) ZOK. V případě osobních společností výše uvedené platí obdobně, nicméně pokud nebude ve společenské smlouvě uvedeno, že v případě zvýšení základního kapitálu lze vložit i nepeněžitý vklad, bude se postupovat podle § 100 nebo § 121 ZOK. Proto se dá předpokládat, že společenská smlouva bude obsahovat ujednání, ve kterém bude uvedena kromě lhůty pro vložení nepeněžitého vkladu i ocenění nebo jeho způsob ocenění.

U družstev bude ocenění předmětu vkladu uvedeno v usnesení členské schůze podle ustanovení § 573 odst. 1, 3 ZOK.

Osobní společnosti

Jelikož není zákonnou povinností zapisovat změnu základního kapitálu do obchodního rejstříku a jelikož zákon stanovuje povinnost vnést nepeněžitý vklad před podáním návrhu na zápis této skutečnosti do obchodního rejstříku jen pro kapitálové společnosti, může být v případě osobních společností ujednáno, že nepeněžitý vklad může být vložen až při zvýšení základního kapitálu.

Společnost s ručením omezeným

Nepeněžité vklady musí být vneseny ve lhůtě pro splnění vkladové povinnost obsažené v písemném prohlášení podle § 224 ZOK s tím, že kde to povaha předmětu vkladu umožňuje, musí být jeho předepsaná část vnesena před zápisem nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku podle § 216 odst. 2 ZOK.

Mám za to, že neplatí obecně pravidlo, že nepeněžité vklady musí být vneseny jako celek před zápisem zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Může totiž dojít k situaci, kdy nepeněžitým vkladem bude například 100 dojných krav s tím, že každý půl rok vnese vkladatel 50 krav.[48] Zbytek nepeněžitého vkladu musí být vnesen nejpozději ve lhůtě 5 let od účinnosti zvýšení základního kapitálu.

Proces zvýšení základního kapitálu:

  • „ocenění nepeněžité vkladu,
  • vypracování písemné zprávy jednatele,
  • přijetí usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu,
  • přebírání vkladových povinností,
  • plnění vkladových povinností,
  • zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku a případně
  • výměna, okolkování kmenových listů, byly-li vydány nebo vydání nových kmenových listů.“[49]

V ostatním odkazuji na výklad u splácení peněžitých vkladů při zvýšení základního kapitálu ve společnosti s ručením omezeným.

Akciová společnost

Jak bylo již výše uvedeno, v případě vnesení nepeněžitého vkladu při zvyšování základního kapitálu, platí výjimka, dle které není třeba, aby byl zcela splacen emisní kurs dříve upsaných akcií. Při zvyšování základního kapitálu může představenstvo podat návrh na zápis nové výše základního kapitálu až poté, co byly vneseny všechny nepeněžité vklady podle ust. § 492 odst. 1 ZOK.

Proces efektivního zvýšení je následující:

  • ocenění nepeněžitého vkladu a jeho popis,
  • přijetí usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu,
  • podání návrhu na zápis usnesení valné hromady do obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu představenstvem,
  • uzavření smlouvy mezi upisovatelem a akciovou společností, ve které na sebe upisovatel převezme vkladovou povinnost,
  • plnění vkladových povinností,
  • zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.

Znalce pro ocenění vkladu vybírá představenstvo ze seznamu znalců.[50] Účinky zvýšení základního kapitálu mají konstitutivní účinky a nastávají okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu. Lhůta jednoho roku podle § 344 odst. 1 ZOK se zde neuplatní, protože všechny vklady musí být již vneseny do společnosti.

Družstvo

U družstva platí přiměřeně, co bylo uvedeno výše u splácení peněžitého vkladu při zvyšování základního kapitálu v družstvu a u vnesení nepeněžitého vkladu při zakládání družstva.

Následky nesplnění vkladové povinnosti

Obecně

Jelikož vkladová povinnost je závazkem ze smlouvy, použije se subsidiárně i občanský zákoník, který ve svém ustanovení § 1908 uvádí, že dlužník má povinnost svůj dluh splnit řádně a včas.[51] Splnění vkladové povinnosti proto není výjimkou. ZOK však neobsahuje obecnou úpravu důsledků prodlení s plněním vkladové povinnosti, proto je třeba se podívat do zvláštních ustanovení v rámci každé obchodní korporace.

Jde o následující sankce:

  1. ručení,
  2. placení úroků z prodlení,
  3. vyloučení společníka v rámci kadučního řízení a
  4. vymáhání splnění vkladové povinnosti prostřednictvím derivativní žaloby (actio pro socio).

Jednotlivé obchodní korporace

Veřejná obchodní společnost

Veřejná obchodní společnost jako typ osobní společnosti je v případě ručení od kapitálových společností odlišná a platí zde pravidlo, dle kterého každý společník solidárně ručí za dluhy společnosti. Neplatí zde obecné pravidlo, dle kterého společník ručí za dluhy společnosti do výše, v jaké nesplnil svoji vkladovou povinnost.

Druhým důsledkem nesplnění vkladové povinnosti je placení úroků z prodlení ve výši ujednané ve společenské smlouvě, nebo dvojnásobku úroku z prodlení stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož není důvodu pochybovat, že ujednání § 101 odst. 1 je dispozitivní, může společenská smlouva hrazení úroků zcela vyloučit.[52] Dá se předpokládat, že důsledkem prodlení s plněním vkladové povinnosti nevznikne právo ostatních společníků od společenské smlouvy odstoupit poté, co společnost vznikla.[53] Bude jím však právo podat derivativní žalobu dle § 102 ZOK, kterou může podat společnost, popřípadě za společnost každý společník, pokud by ji nepodala společnost bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce od upozornění společnosti na nesplnění vkladové povinnosti u jednotlivého společníka a zároveň společnost nezahájila jednání o vyloučení povinného společníka ze společnosti podle § 101 odst. 2, ve kterém se ještě pokračuje.[54] Právo společníka podat žalobu není krom dvou výše uvedených podmínek zákonem podmíněna, proto může teoreticky dojít k situaci, kdy jeden společník, který nesplnil vkladovou povinnost, žaluje druhého z téhož důvodu. Zároveň žalující společník nemusí být statutárním orgánem.[55]

Posledním důsledkem nesplnění vkladové povinnosti je vedení kadučního řízení vůči povinnému společníkovi. K tomu je třeba aby byly splněny následující kumulativní předpoklady:

  1. připouští-li tak společenská smlouva,
  2. ve společnosti jsou více než dva společníci[56],
  3. společník je v prodlení se splněním vkladové povinnosti,
  4. marné uplynutí lhůty pro dodatečnou nápravu[57],
  5. souhlas všech společníků coby nejvyššího orgánu společnosti o vyloučení prodlévajícího společníka s tím, že k hlasu vylučovaného společníka se nepřihlíží a
  6. rozhodnutí musí být doručeno vyloučenému společníkovi.

Komanditní společnost

V případě prodlení komanditisty se přiměřeně použijí pravidla popsaná výše u VOS, nicméně v případě ručení komanditisty zákon uvádí, že dluží za dluhy společnosti s ostatními společníky jen do výše svého nesplaceného vkladu podle stavu zápisu v obchodním rejstříku.

Společnost s ručením omezeným

Jak bylo nastíněno již výše, v případě společnosti s ručením omezeným mají společníci ex lege povinnost solidárně ručit za dluhy společnosti až do výše, v jaké nesplnili svoji vkladovou povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.[58] Nicméně vždy se bude posuzovat dobrá víra věřitele, který vyzval společníka společnosti. Pokud společník prokáže, že již splnil svoji vkladovou povinnost, která se však ještě nepromítla do obchodního rejstříku, nemá tímto povinnost hradit pohledávky věřitele vůči společnosti z titulu zákonného ručení.[59]

Vkladové povinnosti nemůže být společník zproštěn, ledaže dojde ke snížení základního kapitálu. Pokud je společník v prodlení s vkladovou povinností dochází k sistaci jeho hlasovacího práva a zároveň se nepřihlíží k jeho hlasům při zjišťování usnášeníschopnosti valné hromady.[60]

Podle § 151 odst. 1 ZOK má společník, který je v prodlení se splacením peněžitého vkladu povinnost uhradit úrok z prodlení ve výši dvojnásobku sazby úroku z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ledaže by společenská smlouva určila jinak. Mám za to, že i v tomto případě je možné smluvně zcela vyloučit hrazení úroků z prodlení.

Společnickou žalobu může podle § 157 a násl. ZOK podat za společnost každý společník vůči společníkovi, který nesplnil svoji vkladovou povinnost.[61] Současně umožňuje právní úprava uplatnit právo na vyloučení společníka ze společnosti pro nesplnění vkladové povinnosti. Jedná se o možnost soudu nahradit rozhodnutí valné hromady v rámci kadučního řízení prostřednictvím § 204 ZOK.[62] Nicméně v případě s.r.o. je actio pro socio chápána v širším smyslu a umožňuje též podat žalobu vůči:

  • jednateli nebo bývalému jednateli,
  • členovi dozorčí rady nebo bývalému členovi dozorčí rady,
  • vlivné osobě nebo bývalé vlivné osobě.

Pokud tyto osoby způsobili společnosti újmu nebo nesplnili svoji povinnost plynoucí z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK. Úprava kadučního řízení je oproti osobním společnostem odlišná:

  • kaduční řízení nemusí upravovat společenská smlouva,
  • ve společnosti nemusí být více než 2 společníci,
  • společník je v prodlení se splněním vkladové povinnosti,
  • poskytnutí dodatečné lhůty ke splnění prostřednictvím výzvy, kterou činí jednatelé,
  • společník ani v dodatečné lhůtě nesplní povinnost,
  • rozhodnutí valné hromady o vyloučení[63] a
  • rozhodnutí musí být doručeno vyloučenému společníkovi.[64]

Na vyloučení se obdobně použije ustanovení § 239 občanského zákoníku, z něhož vyplývá, že se výzva, kterou činí jednatelé, nevyžaduje, pokud nesplnění vkladové povinnosti způsobilo společnosti zvlášť závažnou újmu. Obrana vyloučeného společníka spočívá v možnosti podat návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady podle § 191 a násl. ZOK.[65]

Akciová společnost

Ani v případě akciové společnosti nemůže být akcionář zproštěn vkladové povinnosti, ledaže by došlo ke snížení základního kapitálu.

K otázce prodlení, kadučního řízení a žaloby actio pro socio viz výklad výše u společnosti s ručením omezeným. Pro doplnění uvádím, že v případě kadučního řízení je třeba, aby představenstvo ve výzvě určilo dodatečnou lhůtu pro splnění vkladové povinnosti. Pokud není lhůta upravena ve stanovách, zákon podpůrně stanoví lhůtu 60 dnů.[66]

Pokud byl akcionář vyloučen ze společnosti, stále ho tíží zákonné ručení dle § 345 odst. 3 ZOK ohledně jeho dosud nesplacené vkladové povinnosti.

Družstvo

Pokud člen družstva nesplní svoji vkladovou povinnost, která je jednou z členských povinností, může být z družstva vyloučen podle § 610 ve spojení s § 614 ZOK. Rozhodnutí představenstva o vyloučení předchází výstraha, o které rozhoduje zpravidla představenstvo. Ve výstraze musí být uveden důvod udělení výstrahy (nesplnění vkladové povinnosti) a lhůta pro jeho nápravu, která musí být přiměřená, nejméně však 30 dnů, a která musí být doručena povinnému členovi.[67]

Zánik vkladové povinnosti

Zákon umožňuje, aby vkladová povinnost zanikla více způsoby, kterými jsou:

  1. splněním nebo
  2. jiným způsobem stanoveným zákonem
    • a) změnou společenské smlouvy v osobních společnostech,
    • b) snížením základního kapitálu v kapitálových společnostech,
    • c) vyloučením společníka z obchodní společnosti,
    • d) prohlášením obchodní korporace za neplatnou a
    • e) zánikem obchodní korporace bez právního nástupce.

Novela ZOK

V lednu tohoto roku byla schválena Poslaneckou sněmovnou novela zákona o obchodních korporacích. Jedná se o zákon č. 33/2020 Sb., který poměrně zásadně novelizuje zákon o obchodních korporacích. Bez nadsázky můžeme říci, že se jedná o první velkou novelu od nabytí účinnosti zákona o obchodních korporacích. Účelem tohoto článku není vytvořit ucelený výklad všech změn, které se týkají popisovaného tématu, proto pouze odkážu na nejvýraznější změny v nové právní úpravě, která nabyde účinností od 1. ledna 2021.

Kaduční řízení podle § 151 odst. 2 nově zní „společníka, který je v prodlení se splněním vkladové povinnosti, ačkoliv byl k jejímu plnění vyzván a na možnost vyloučení upozorněn, může ze společnosti valná hromada vyloučit. Má-li společník více podílů, týká se vyloučení jen toho podílu, ohledně něhož je společník v prodlení s plněním vkladové povinnosti, ledaže společenská smlouva určí jinak.“ Již není třeba aplikovat ustanovení § 239 občanského zákoníku a tím odpadá i možnost nevyzvat společníka v případě, kdy by porušení vkladové povinnosti představovalo zvlášť závažnou újmu.

Ustanovení o zvýšení základního kapitálu dle § 216 odst. 2 nově zní „účinky zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti nastávají převzetím vkladové povinnosti a vnesením všech nepeněžitých vkladů nebo splacením takové části peněžitých vkladů určené společenskou smlouvou nebo rozhodnutím valné hromady o zvýšení základního kapitálu, s jejímž splacením společenská smlouva nebo toto rozhodnutí spojuje účinky zvýšení základního kapitálu; je-li taková část peněžitých vkladů určená společenskou smlouvou, může rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu určit, že účinky zvýšení základního kapitálu nastávají později. Účinky zvýšení základního kapitálu však nemohou nastat později, než je nová výše základního kapitálu zapsána do obchodního rejstříku. Účinky zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nebo kombinací způsobů uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) nastávají okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.“

Nově dle § 219 odst. 2 ZOK má jednatel předložit valné hromadě písemnou zprávu týkající se efektivního zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem, ve které uvede:

  1. důvody pro zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem,
  2. popis nepeněžitého vkladu,
  3. zda byl nepeněžitý vklad oceněn znaleckým posudkem nebo postupem podle § 469 anebo zda bude oceněn podle § 468,
  4. výši emisního kursu, který má být vnesením nepeněžitého vkladu splacen, a
  5. částku ocenění nepeněžitého vkladu, ledaže bude oceněn podle § 468.

Obdobné pravidlo platí pro akciovou společnost s tím, že nově má správní rada nebo představenstvo podle ustanovení § 474 odst. 3 povinnost uveřejnit písemnou zprávu nejméně 7 dní přede dnem konání valné hromady na internetových stránkách společnosti.

Nově má kromě představenstva právo i správní rada vyzvat akcionáře podle § 345 odst. 1, aby splnil svoji vkladovou povinnost a zároveň má právo podle odst. 2 jej v případě marného uplynutí lhůty vyloučit ze společnosti.

Zdroje

Monografie

HAVEL, Bohumil a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava: Sagit, 2012. 228 s.

CHALUPA, Ivan a kol. Obchodní korporace. Veřejná obchodní společnost. Komanditní společnost. Společnost s ručením omezeným. Základy soukromého práva VII. Praha: C. H. Beck, 2017. 255 s.

CHALUPA, Ivan a kol. Obchodní korporace. Obecná část. Základy soukromého práva V. Praha: C. H. Beck, 2016. 183 s.

POKORNÁ, Jarmila a kol. Obchodní společnosti a družstva. Praha: C. H. Beck, 2014. 448 s.

ROZEHNAL, Aleš a kol. Obchodní právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014. 730 s.

Komentářová literatura

LASÁK, Jan a kol. Zákon o obchodník korporacích. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014. 1608 s.

LASÁK, Jan a kol. Zákon o obchodník korporacích. Komentář. II. díl. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014. 1264 s.

ŠTENGLOVÁ, Ivana a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013. 1008 s.

ŠTENGLOVÁ, Ivana a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017. 1128 s.

Právní předpisy

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů.

Soudní rozhodnutí

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. srpna 2019, sp. zn. 27 Cdo 5507/2017.

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. dubna 2017, sp. zn. 29 Cdo 736/2016.

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. ledna 2012, sp. zn. 29 Cdo 4498/2010.

Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 3. 2017, sp. zn. 8 Cmo 52/2017.
  1. LOCHMANOVÁ, Ludmila. In ROZEHNAL, Aleš a kol. Obchodní právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014, s. 238.
  2. KUBÍK, Martin. In LASÁK, Jan (ed). Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I díl. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 210 (§ 16 zákona o obchodních korporacích).
  3. KUBÍK, Martin. In LASÁK, Jan(ed). Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I díl. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 176 (§ 15 zákona o obchodních korporacích).
  4. Ust. § 100 pro veřejnou obchodní společnost; ust. § 119 ve spojení s § 100 ZOK pro komanditní společnost.
  5. Pokud dosavadní společníci nevyužijí svého přednostního práva, potom se souhlasem valné hromady mohou převzít vkladovou povinnost k novému podílu třetí osoby.
  6. KUHN, Petr. In ŠTENGLOVÁ, Ivana (ed). Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 34 (§ 15 zákona o obchodních korporacích).
  7. Nicméně okamžik, kterým se splní vkladová povinnost se může lišit od okamžiku, kdy obchodní korporace nabývá vlastnické právo k předmětu vkladu.
  8. U akciových společností musí být účet uveden již ve stanovách společnosti dle § 253 odst. 1 ZOK.
  9. Ust. § 23 odst. 1 ve spojení s § 29 ZOK.
  10. ŠTENGLOVÁ, Ivana. HAVEL, Bohumil. KUHN, Petr. In ŠTENGLOVÁ, Ivana (ed). Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 64-65 (§ 23 zákona o obchodních korporacích).
  11. Z uvedeného je třeba dovodit závěr, že společnost vznikne i přes nesplnění vkladové povinnosti.
  12. Ust. § 121 odst. 1 ZOK.
  13. Dříve zde panoval rozpor, zda užít ustanovení § 1958 odst. 2 OZ před aplikací § 150 odst. 1 ZOK, kdy společnost by měla právo vyzvat společníka ke splnění vkladové povinnosti kdykoliv (srov. HAVEL, Bohumil. In ŠTENGLOVÁ, Ivana (ed). Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 292 (§ 151 zákona o obchodních korporacích). Tento závěr je, dle mého názoru správně, překonán a společník má právo splnit svoji povinnost ve lhůtě nejpozději do pěti let od vzniku společnosti, aniž by společnost měla právo požadovat splnění povinnosti ihned. K tomu viz HAVEL, Bohumil. In ŠTENGLOVÁ, Ivana (ed). Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 327 (§ 150 zákona o obchodních korporacích). Nebo CHALUPA, Ivan. REITERMAN, David. GRINC, Jan. Obchodní korporace. Veřejná obchodní společnost. Komanditní společnost. Společnost s ručením omezeným. Základy soukromého práva VII. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 130.
  14. Vstupní vklad je částí základního členského vkladu dle § 564 odst. 1 in fine ZOK.
  15. Ust. § 48 odst. 1 písm. a) a contrario zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů.
  16. Změna musí být provedena písemně s úředně ověřenými podpisy společníků podle ust. § 6 odst. 1 ZOK.
  17. Ust. § 219 odst. 1 ZOK.
  18. CHALUPA, Ivan. REITERMAN, David. GRINC, Jan. Obchodní korporace. Veřejná obchodní společnost. Komanditní společnost. Společnost s ručením omezeným. Základy soukromého práva VII. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 203.
  19. Buď stanovené ve společenské smlouvě dle ust. § 150 odst. 1 nebo prohlášením o převzetí vkladové povinnosti podle § 224 ZOK. Ust. § 148 ZOK se nepoužije. K tomu viz HAVEL, Bohumil. In ŠTENGLOVÁ, Ivana (ed). Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 416 (§ 225 zákona o obchodních korporacích).
  20. Ust. § 216 odst. 2 ZOK.
  21. Ust. 224 odst. 1 písm. c) ve spojení s ust. 150 odst. 1 ZOK.
  22. KUBÍK, Martin. In LASÁK, Jan (ed). Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I díl. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 228-229 (§ 21 zákona o obchodních korporacích).
  23. Tato působnost spadá pod valnou hromadu, která rozhoduje ve formě usnesení, které musí být přijato dvoutřetinovou většinou všech společníků [§ 190 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 171 odst. 1 písm. c) ZOK].
  24. HAVEL, Bohumil. SMOLÍKOVÁ, Kateřina. KORBEL, František. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava: Sagit, 2012, s. 37. Nebo KUBÍK, Martin. In LASÁK, Jan (ed). Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I díl. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 250 (§ 29 zákona o obchodních korporacích).
  25. Ust. § 492 odst. 1 ZOK.
  26. Ust. § 344 odst. 1 ZOK.
  27. Ust. § 466 odst. 1 ZOK.
  28. KUBÍK, Martin. In LASÁK, Jan (ed). Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I díl. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 228-229 (§ 21 zákona o obchodních korporacích).
  29. Tato působnost spadá pod valnou hromadu, která rozhoduje ve formě usnesení, které musí být přijato dvoutřetinovou většinou všech akcionářů [ust. § 421 odst. 2 písm. c) ve spojení s § 416 odst. 1 ZOK].
  30. Ustanovení § 732 ZOK v případě bytového družstva.
  31. Shodně PEKÁREK, Milan. In POKORNÁ, Jarmila a kol. Obchodní společnosti a družstva. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 321-322.
  32. Pokud stanovy neurčí jinak, bude k platnému rozhodnutí členské schůze postačovat prostá většina. Rozhodnutí musí být ve formě notářského zápisu [ust. § 645, 659 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 776 odst. 2 ZOK].
  33. CILEČEK, Filip. In ŠTENGLOVÁ, Ivana (ed). Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 1074 (§ 732 zákona o obchodních korporacích).
  34. Ust. § 19 ZOK.
  35. KUBÍK, Martin. In LASÁK, Jan (ed). Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I díl. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 219 (§ 19 zákona o obchodních korporacích).
  36. Ust. § 20 ZOK.
  37. Ve smyslu pobočky či odštěpného závodu dle ust. § 503 OZ.
  38. Shodně ŠTENGLOVÁ, Ivana. HAVEL, Bohumil. KUHN, Petr. In ŠTENGLOVÁ, Ivana (ed). Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 60-62 (§ 21 zákona o obchodních korporacích). Nebo KUBÍK, Martin. In LASÁK, Jan (ed). Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I díl. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 225 (§ 21 zákona o obchodních korporacích).
  39. K tomu viz ust. § 560 OZ.
  40. ŠTENGLOVÁ, Ivana. HAVEL, Bohumil. KUHN, Petr. In ŠTENGLOVÁ, Ivana (ed). Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 63 (§ 22 zákona o obchodních korporacích). Nebo CHALUPA, Ivan. REITERMAN, David. HOLÝ, Václav. Obchodní korporace. Obecná část. Základy soukromého práva V. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 38.
  41. ALEXANDR, Juraj. HRABÁNEK, Dušan. ŠILHÁN, Josef. In LASÁK, Jan (ed). Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I díl. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 774 (§ 110 zákona o obchodních korporacích).
  42. Neplatí zde povinnost obstarat znalecký posudek jako u kapitálových společností a družstva (srov. ustanovení § 144 odst. 1 v případě společnosti s ručením omezeným; ust. § 251 odst. 1 v případě akciové společnosti; ust. § 573 odst. 1 v případě družstva).
  43. Ust. § 23 odst. 2 a contrario ZOK.
  44. KUBÍK, Martin. In LASÁK, Jan (ed). Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I díl. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 235 (§ 23 zákona o obchodních korporacích).
  45. K ocenění viz článek o vkladu.
  46. Shodně KUBÍK, Martin. In LASÁK, Jan (ed). Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I díl. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 1217 (§ 253 zákona o obchodních korporacích).
  47. Což potvrzuje i ustanovení § 146 odst. 2 písm. d) a odst. 3; ustanovení § 250 odst. 3 písm. c) a d) ve spojení s odst. 4 ZOK.
  48. Shodně CHALUPA, Ivan. REITERMAN, David. GRINC, Jan. Obchodní korporace. Veřejná obchodní společnost. Komanditní společnost. Společnost s ručením omezeným. Základy soukromého práva VII. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 131. Opačně POKORNÁ, Jarmila. In LASÁK, Jan (ed). Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I díl. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 1093 (§ 216 zákona o obchodních korporacích).
  49. CHALUPA, Ivan. REITERMAN, David. GRINC, Jan. Obchodní korporace. Veřejná obchodní společnost. Komanditní společnost. Společnost s ručením omezeným. Základy soukromého práva VII. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 216.
  50. Výjimka ust. § 468 ZOK.
  51. Vkladová povinnost může být samozřejmě zajištěna nebo utvrzena (např. zástavním právem, ručením nebo smluvní pokutou).
  52. CHALUPA, Ivan. REITERMAN, David. GRINC, Jan. Obchodní korporace. Veřejná obchodní společnost. Komanditní společnost. Společnost s ručením omezeným. Základy soukromého práva VII. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 26. Nebo POKORNÁ, Jarmila. In POKORNÁ, Jarmila a kol. Obchodní společnosti a družstva. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 183.
  53. ŠTENGLOVÁ, Ivana. In ŠTENGLOVÁ, Ivana (ed). Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 225 (§ 102 zákona o obchodních korporacích).
  54. Nesení důkazního břemene viz ust. § 4 ZOK.
  55. ALEXANDR, Juraj. HRABÁNEK, Dušan. ŠILHÁN, Josef. In LASÁK, Jan (ed). Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I díl. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 741 (§ 101 zákona o obchodních korporacích).
  56. Srov. ust. § 95 ZOK.
  57. K podrobnostem viz ALEXANDR, Juraj. HRABÁNEK, Dušan. ŠILHÁN, Josef. In LASÁK, Jan (ed). Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I díl. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 738 (§ 101 zákona o obchodních korporacích).
  58. Ve vztahu k ručení společníků má tento zápis konstitutivní účinek [srov. POKORNÁ, Jarmila. In LASÁK, Jan (ed). Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I díl. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 864 (§ 132 zákona o obchodních korporacích)].
  59. Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. srpna 2019, sp. zn. 27 Cdo 5507/2017.
  60. Ust. § 173 odst. 1 písm. b) ve spojení s ust. § 169 odst. 3 ZOK.
  61. Účastníkem řízení před soudem bude samotná společnost, přičemž společník, který podal žalobu bude jejím zákonným zástupcem v tomto řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. dubna 2017, sp. zn. 29 Cdo 736/2016).
  62. HAVEL, Bohumil. In ŠTENGLOVÁ, Ivana (ed). Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 302 (§ 157 zákona o obchodních korporacích).
  63. K rozhodnutí je třeba dvoutřetinová většina všech hlasů, jelikož dochází ke změně společenské smlouvy, přitom se nepřihlíží k hlasovacímu právu vylučovaného společníka. Rozhodnutí je třeba osvědčit veřejnou listinou (§ 171 a násl. ZOK).
  64. Ust. 151 odst. 2 ZOK ve spojení s ust. § 239 občanského zákoníku.
  65. CHALUPA, Ivan. REITERMAN, David. GRINC, Jan. Obchodní korporace. Veřejná obchodní společnost. Komanditní společnost. Společnost s ručením omezeným. Základy soukromého práva VII. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 133. Nebo HAVEL, Bohumil. In ŠTENGLOVÁ, Ivana (ed). Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 328 (§ 151 zákona o obchodních korporacích).
  66. Ust. § 345 odst. 1 ZOK.
  67. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. ledna 2012, sp. zn. 29 Cdo 4498/2010.